ROI je jedním z důležitých ukazatelů, které firmy i marketéři využívají k posouzení efektivity svých…
Pomlčka vs. spojovník aneb boj dvou „velikánů“
Často narážím na texty, u kterých jejich autor tak docela nepochopil, jaký je rozdíl mezi spojovníkem a pomlčkou. Anebo tuto problematiku záměrně ignoroval. Pro příležitostného pisálka, ale i celou řadu profesionálních spisovatelů je psaní pomlček a spojovníků takřka španělskou vesnicí. Tajemství těchto dvou magických znaků zná v drtivé většině pouze zkušený korektor. Pokud chcete své psaní posunout na vyšší level, pak nepřestávejte číst následující řádky. Pokusím se vám na nich vysvětlit nebo alespoň lehce nastínit, co to vlastně ten spojovník je, kam se hodí a kde je naopak vhodnější psát pomlčku. Pohodlně se usaďte a nažhavte mozkové závity, protože naše typografická mini lekce právě začíná!
Spojovník aneb seznamte se, prosím
Spojovník (divis, tiret) představuje krátkou vodorovnou čárku, která se do textu „sází“ zásadně bez mezer. Základní, a zpravidla to nejjednodušší pravidlo říká, že spojovník užíváme všude tam, kde chceme vyjádřit těsný významový celek (od toho samotný název znaku). V případě, že nám spojovník vyjde na konec jednoho řádku, musíme jej napsat také na řádek následující.
Kde napíšeme spojovník:
- U některých několikanásobných přídavných jmen
Např. technicko-ekonomický (dovoluje se psát i dohromady jako technickoekonomický), modro-zelený, habsbursko-lotrinská dynastie, labsko-oderský, literárně-hudební, obsahově-významový, analogově-číslicový, česko-anglický
- U těsného spojení podstatných jmen
Např. malíř-lakýrník, ekonom-analytik, programátor-grafik, propan-butan, A-vitamín
Pozor: Pokud je druhý člen hlavním, neboli určujícím, spojovník zde nenapíšeme
- U historických jmen nebo jmen významných osobností
Např. Mendelssohn-Bartholdy, Anna-Marie, Saint-Claire, White-Philips, Otýlie Sklenářová-Malá
- U místních jmen v těsném spojení
Např. Praha-východ, Brno-město, Frýdek-Místek, Rájec-Jestřebí, Ostrava-město
Pozor: Pokud se zde nachází alespoň jedna víceslovná složka, píšeme pomlčku, nikoli spojovník (Praha 6 – Ruzyně, Liberec VII – Horní Růžodol, Karlovy Vary – Drahovice, Brno – Královo Pole)
- U některých přejatých slov
Např. ping-pong, džiu-džitsu, moucha tse-tse, Play-off
- U spojek nebo částic napojených na předchozí slovo
Např. máš-li, chceš-li, budete-li, máme-li, ne-li
Pozor: U slov ačli, čili, neboli, zdali, jestliže… se spojovník nepíše
- U spojení neslovného výrazu se slovem, ke kterému se vztahuje
Např. C-vitamín, alfa-záření, 3-methylpentan, Rh-faktor, °-záření
Pozor: Budeme-li psát záření alfa, vitamín C apod. spojovník zde nemá své místo
Pomlčka aneb na půli cesty k vítězství
To bylo alespoň pár základních pravidel pro psaní spojovníků. Nyní se vrhněme na pomlčku. Pomlčka patří mezi interpunkční znaménka, která naznačují větší přestávku v řeči. Její hlavní funkce je oddělování části projevu, uvozování přímé řeči nebo vyjádření celého čísla při psaní peněžních částek. Pomlčku tedy zásadně píšeme oddělenou z každé strany mezerou.
Kde napíšeme pomlčku:
- Tehdy, když upřesňujeme výraz
Např. Tam je krásně – mám na mysli jih Ázerbájdžánu.
- Místo čárky
Např. Tato kniha – vydaná ještě před válkou – je opravdu úžasná
- Při vyznačení přestávky v řeči
Např. Už toho mám opravdu dost, ty –, Jestli nedáš pokoj, tak – (může být nahrazena i třemi tečkami)
- Při nahrazování přísudku v neslovesných větách
Např. Mladost – radost.
- Při zdůraznění nebo vyjádření pomlky
Např. Přivezl jsem ji tehdy kus domova – jak si přála. Nebezpečí – to je moje druhé jméno. Přišlo to, co všichni očekávali – prodloužení.
- Při oddělení přímé řeči
Např. – Čím se živíte? – Překládám. – To máte říct rovnou, že děláte skladníka!
- U víceslovných názvů míst
Např. rychlostní silnice Frýdek-Místek – Český Těšín – Polsko, trasa Havlíčkův Brod – Pelhřimov, dopravní spojení Brno-Královo Pole – Ostrava-Poruba)
- Pro vyjádření vztahu „versus“
Např. utkání Sparta–Slavia, zápas Polička–Litomyšl, zápas Karlovy Vary–Plzeň
Pozor: Zde neoddělujeme pomlčku z obou stran, spojovník klasicky napíšeme, ale mezery z obou stran následně umažeme (aby nedošlo k záměně s pomlčkou)
- Při výčtech nebo heslovitých výrazech
Např. Prodáváme zlato – šperky – ozdoby
Nic jednoduchého, a to byl teprve začátek
Problematika psaní spojovníků a pomlček je poměrně komplikovaná. Kromě klasických verzí těchto typografických znaků existují také jejich méně časté podoby (nezlomitelná pomlčka, dlouhá pomlčka apod.), které jsou však již onou pomyslnou „vyšší dívčí“. Pro základní orientaci proto doporučuji osvojit si alespoň výše uvedená pravidla, která vás mohou posunout zase o kousek dál. Problematice psaní pomlček a spojovníků se podrobně věnuje také internetová příručka Ústavu pro jazyk český, která vám může být v případě nejasností nápomocná.
Jako jo, je fajn znát pravidla mateřštiny. Avšak podle mě všeho s mírou. Zákazníka více, než správná čárka, bude zajímat, zda u vás sežene, co potřebuje 🙂
Ač cyklista, pomlčky a spojovníky, měl jsem v tom hokej. Díky za článek, už mám jasno. A co se týče zákazníka v komentáři přede mnou, pokud zákazníka nic nezajíma, stejné kvality zboží může dostat, že?
Díky, tohle je dobré vědět, ale v odstavci „versus“ jsou slova pomlčka a spojovník přehozené, nebo v tom mám zmatek já?
Díky za informativní článek. Také se s touto problematikou peru již dlouhou dobu a něco jsem si snad již zapamatoval. K problematice je třeba přistupovat kreativně, podle kontextu.
Pěkný příklad je ve Vašem v různém pojetí výrazu Brno – Královo Pole v částech
– U místních jmen v těsném spojení
– U víceslovných názvů míst
Ač je to víceslovný výraz, v druhém případě by pomlčka navozovala pocit, že se jedná o dopravní spojení 3 míst.
Spojovník se mi zde líbí více 🙂
Samostatnou kapitolou je, že by spojovník neměl při rozdělování zůstat na konci řádku, aby se nepletl s rozdělovníkem. Pokud tam zůstane, měl by se na začátku následujícího řádku zopakovat.
…mohu si na zítra půjčit tvůj česko-
-anglický slovník?
Hezký den Zdeňku,
děkuji za Váš milý příspěvek a budu se těšit na další poznatky a poznámky.
Pěkný den,
Vendula
Ten úvod je špatně a chybí v něm ta nejdůležitější informace. Největší problém pomlčky není ten, že v tom lidi mají hokej, nebo to záměrně ignorují. Oni v drtivé většině vůbec netuší, že něco takového existuje 😉
Pak chybí v článku další důležitá informace, jak se pomlčka na klávesnici píše (neskutečně BLBĚ).
Takže i kdyby lidi věděli, jak ji napsat, vykašlou se na to a používat ji stejně nebudou… A proč taky.
Podle mě to je nesmysl a dobrovolně se řadím do skupiny ignorantů. Krom výše uvedených argumentů mám ještě jeden: psaní rukou. U něj ani největší gramatický fašista nepozná, zda je napsána pomlčka nebo spojovník 😉
Můj komentář jste smazali proč? Nehodí se do krámu co? Ale ono není od věci se podívat na problém i z druhé strany 😉
Honzo,
komentáře nemažeme, ale ručně schvalujeme.
Omlouvám se, že jsem se k tomu Vašemu dostala až nyní, věnovala jsem se přípravě dalších článků, které by se Vám mohly v budoucnu hodit 🙂
Vrablová V.