V dnešním podcastu si s Vlastimilem Ottem, odborníkem na WordPress, popovídáme o tom, jak tento redakční systém využít pro obsahový marketing. Vlasta nám prozradí, jak lze využít WordPress, i když používáme jiný systém na webu, a jak na pěknou šablonu. Dále všem doporučí super doplňky a nastavení, které umí pomoci při realizaci obsahového marketingu.

Poslechněte si podcast zde

Stáhnout podcast si můžete zde.

Minulé díly podcastů si můžete prohlédnout zde.

Odkazy k podcastu

https://coumiwp.cz
https://wp-admin.cz

Šablony

https://market.envato.com/ – zastřešující portál pro více tržišť
https://codecanyon.net/ – skripty a pluginy pro různé systémy
https://themeforest.net/ – šablony
http://www.templatemonster.com/wordpress-themes.php
https://www.elegantthemes.com/ – pluginy a šablony

Pluginy

https://wordpress.org/plugins/post-type-requirements-checklist/ – checklist před vydáním článku
https://wordpress.org/plugins/edit-flow/ – redakční workflow
https://wordpress.org/plugins/shortcodes-ultimate/ – shortcody pro vytváření boxíků a mnoha dalších prvků
https://wordpress.org/plugins/clean-image-filenames/ – odstraňuje z názvů souborů diakritiku
https://wordpress.org/plugins/wp-editor-widget/ – obyčejný widget, ale s plnohodnotným editorem jako v článku
https://wordpress.org/plugins/list-category-posts/ – výpis příspěvků uvnitř článku

Must have

https://cs.wordpress.org/plugins/better-wp-security/ – iThemes Security (kontrola souborů na změnu)
https://cs.wordpress.org/plugins/all-in-one-seo-pack/ – All in One SEO Pack (sitemapy, sociální meta, robots.txt)
https://wordpress.org/plugins/wordpress-seo/ – Yoast SEO (nevěřte semaforům!)
https://wordpress.org/plugins/seo-editor/screenshots/ – hromadné úpravy meta popisků

Nutno nastavit: sitemap.xml a odeslat do Search Console

Přepis otázek rozhovoru

• Proč se hodí WordPress pro publikování obsahu na stránkách?
• Jak lze použít WordPress, i když používáme jiný systém pro stránky, třeba e-shopový systém apod.? Lze mít 2 systémy vedle sebe na jedné doméně a doporučujete to?
• Kdy je lepší použít svůj vlastní redakční  systém a WordPress nezapojovat?
• Hodně lidí řeší vzhled WordPress šablony. Jak získat, vytvořit, nebo nechat si vytvořit svůj vlastní vzhled? Kde se dají koupit? Jak udělat, aby byl vzhled co nejpodobnější mým stránkám, pokud ony samy nejsou celé postavené jen na WordPressu?
• Jaké všechny další možnosti nabízí WordPress při dělání obsahového marketingu a jak je nainstalovat do základní verze?
• Jak si zjendodušit organizaci publikace obsahu na WordPressu? Jak organizovat publikaci?
• Jak lze editovat obsah ve WordPressu? Jakými pluginy to lze vylepšit?
• Jaké doplňky (pluginy) se hodí doinstalovat si do základní verze? Které jsou důležité pro stránky / obsahový marketing?
• Co když na WordPressu potřebujeme použít nějakou funkci, nebo na stránkách mít něco navíc, na co neexistuje plugin? Lze naprogramovat pluginy/funkci na míru? Pokud ano, jak na to?
• Hodně lidí se bojí používat WordPress kvůli bezpečnosti a častým napadením tohoto systému. Co si o tom myslíte? Jak svůj WordPress zabezpečit?
• Co byste poradil lidem, kteří začínají s WordPressem? Jakých chyb, kterých by později mohli litovat, by se měli vyvarovat?
• Kde se o vás mohou lidé dozvědět víc? Třeba když budou chtít pomoci s WordPress stránkami?

Pusťte si podcast a odebírejte kanál na iTunes

Náš iTunes kanál najdete zde, budeme rádi, když ho budete odebírat. Děkujeme vám za přízeň a těšíme se na vás u dalšího dílu.

Článek Vlastimil Ott: Marketing na WordPressu (p.28) se nejdříve objevil na Včeliště.

V dnešním sólo podcastu se můžete těšit na rozebrání 10 kroků, kterými by měl při plánování a spouštění projít každý web. Je určený pro všechny, kteří právě spouští nový webový projekt nebo v budoucnu nějaké internetové stránky možná spouštět budou. V 37 minutách se dozvíte, na co při spouštění webu nezapomenout, jak je která fáze náročná, jak dlouho trvá a spoustu dalších užitečných informací. Podcast vám také prozradí některé šikovné nástroje, které v různých krocích využijete. Letní vydání včelího povídání je tu, račte stisknout tlačítko přehrát.

Odkazy z podcastu

• Freemind: http://freemind.sourceforge.net/
• iMindMap: http://thinkbuzan.com/products/imindmap/
• Balsamiq Mockups: https://balsamiq.com/
• Adobe Illustrator: http://www.adobe.com/cz/products/illustrator.html
• Adobe Photoshop: http://www.adobe.com/cz/products/photoshop.html
• BaseCamp: https://basecamp.com/
• WordPress: http://wordpress.org/

Poslechněte si podcast zde

Stáhnout podcast si můžete zde.

Další díly podcastů si můžete prohlédnout zde.

Článek 10 kroků ke spuštění úspěšného webu – Podcast 10 se nejdříve objevil na Včeliště.

O rychlosti stránky jsme loni napsali článek. Pokud se SEO začínáte, bude se vám líbit. Byl totiž součástí našeho seriálu SEO pro začátečníky, jehož výstupem je příručka 15 prvních SEO kroků pro začátečníky. Tu si jednoduše stáhněte v sekci publikujeme. Po roce nastala správná doba pro rozšíření vědomostí pro ty, kteří už SEO rozumí alespoň trochu.

Většina z vás tuší nebo ví, že rychlost stránky je důležitá nejen pro návštěvníky, ale také pro vyhledávače. V dnešním článku vám dáme pár tipů na to, jak ji vylepšit. Pokud by vám článek nestačil a zajímají vás mnohem více technické aspekty rychlosti webu, přečtěte si tento článek. Pro programátory takřka povinnost.

Než začnete číst, je třeba krátké opakování, proč je rychlost webu důležitá:

• Uživatelé se cítí lépe, z webu neodchází a více konvertují ke konkrétním akcím.
• Váš web získá lepší hodnocení z hlediska SEO - pro vyhledávače je rychlost důležitá.
• Ušetříte na PPC reklamách sítě AdWords - rychlost ovlivňuje quality score konkrétní landing page.

Prvním krokem na cestě k rychlému webu je poznat jeho současnou rychlost. K tomu můžete využít různé nástroje. Jako první doporučujeme vyzkoušet vychytávku od Googlu. Váš web si proto nejprve zanalyzujte zde: https://developers.google.com/speed/pagespeed/insights/.

Výsledek můžete porovnat i s dalšími analyzátory jako jsou například:

• https://gtmetrix.com/
• https://tools.pingdom.com/fpt/
• https://www.webpagetest.org/

Většina lidí testuje pouze hlavní stranu webu, ale to není ideální přístup. Relevantnější výsledek získáte, pokud otestujte několik nejvýznamnějších podstránek vašeho webu. Pěkný článek na toto téma, v němž naleznete jednotlivé nástroje pro testování rychlosti pěkně popsané,  je zde.

Rychlost stránky a Analytics

Rychlost vaší webové stránky můžete také dobře sledovat v Google Analytics. Většina z vás asi tuto možnost již zná, ale pokud patříte mezi ty, co o tom slyší poprvé, naleznete tyto informace na obrázku vlevo.

Trackování rychlosti provedete snadno. Pokud používáte redakční systém WordPress, použijete příslušné pluginy pro Google Analytics (např. Google Analyticator nebo známý Google Analytics plugin od Yoast).

Nefungujete-li přes WordPress, budete muset do zdrojového kódu webu přidat několik řádků pro trackování načtení rychlosti stránky. Kód pak bude vypadat asi takto:

<script type="text/javascript">

var _gaq = _gaq || [];
_gaq.push(['_setAccount', 
'UA-xxxxxxx-x']);
_gaq.push(['_trackPageview']);
_gaq.push(['_trackPageLoadTime']);

(function() {
	var ga = document.createElement('script');
	ga.type = 'text/javascript'; ga.async = true;
	ga.src = ('https:' == document.location.protocol 
? 'https://ssl' :
	'http://www') + '.google-analytics.com/ga.js';
	var s = document.getElementsByTagName('script')[0];
	s.parentNode.insertBefore(ga, s);
})();

</script>

Poté ještě do kódu přidejte tuto řádku:

_gaq.push(['_setSiteSpeedSampleRate', 5]);

Číslo pět v tomto případě znamená procento návštěv, které budou Analytics na vašem webu sledovat pro účely měření. 5 % se ve většině případů jeví jako ideální. 

Zvyšujeme rychlost

Nyní byste se měli nacházet ve fázi, kdy víte, jak na tom jste. Pojďme se podívat na to, co a jakým způsobem budete nejčastěji opravovat.

Zbytečně velké obrázky

Nejčastějším problémem mnoha webů jsou zbytečně velké obrázky. Sami si můžete nyní rychle a jednoduše otestovat, jak na tom váš web je.

Jděte na Google do záložky obrázky. Napište do vyhledávacího pole příkaz "site:nazevvasehowebu.cz" a vyjedou vám všechny indexované obrázky. Jednoduše pak zjistíte podle filtrace dle velikosti, kolik a jak velkých se na vaší stránce nachází. Zaměřte se zejména na ty velké a u každého pečlivě zkontrolujte, jestli je jeho velikost opravdu nutná. Pokládejte si otázku "Nešly by nějaké zmenšit?"

Kromě zmíněného jednoduchého postupu můžete k nalezení velkých obrázků použít náš oblíbený Screaming Frog. Screaming frog jsme na blogu nedávno dvakrát zmiňovali. První článek byl o úpravě meta description - popisků, ve druhém jsme řešili titulky a nadpisy. Kromě těchto věcí ale Screaming frog umí odhalit i velké obrázky. Stačí přejít do záložky "Images" a vyfiltrovat si obrázky větší než 100 kb. Podobně jednoduše můžete celý seznam velkých obrázků vyexportovat do souboru ve formátu .csv a potom s ním dále pracovat.

Tip: I když jazyk HTML umožňuje zmenšovat obrázky, nedělejte to.

GZIP komprese CSS  a JS souborů

Další možností, jak výrazně zvýšit rychlost webu, je použít kompresi GZIP. Je to sofistikovaná metoda, kterou můžete využít pro snížení velikosti kaskádových stylů, javascriptů nebo třeba i fontů. Pomocí tohoto nástroje si můžete jednoduše zjistit, zda váš web tuto metodu už využívá či nikoliv. Nemělo by smysl zde popisovat podrobný postup - opravdu dobře to totiž udělal Tomáš Erlich v tomto článku.

Kešování souborů pomocí .htaccess

Kromě GZIP komprese je vhodným doplněním pro zrychlení stránek kešování souborů. Pokud využijete tuto metodu, nebudou některé soubory stránek muset uživatelé stále stahovat ze serveru, ale využije se k tomu jejich disk, který je mnohonásobně rychlejší. Opět podrobně rozvádí Tomáš Erlich na svém blogu. Pokud používáte redakční systém WordPress, zkuste využít některé z volně dostupných pluginů.

Úprava rychlosti pomocí data URI a CSS sprite

Díky metodě CSS sprite snížíte počet požadavků, které má stránka vykonat. Kvůli sníženému počtu požadavků dovolíte prohlížeči stahovat stránky rychleji. Podobná, ale dle Tomáše ještě lepší, je metoda data URI.

Hosting je základ

Kvalitní hosting je základ. Jak ho vybrat a na co se soustředit, popisuje tento návod pro začátečníky.

Závěr

Doufáme, že vám tento článek opět trochu rozšířil obzory. Možná teď trnete hrůzou a přemýšlíte, zda rychle rychlost webu vylepšit. Rád bych vás uklidnil, kromě rychlosti webu, jak říká SEO guru Matt Cutts, je i dalších cca 200 faktorů, které o umístění vašeho webu rozhodují.

Článek Rychlost stránky a SEO pro pokročilé se nejdříve objevil na Včeliště.

V obsahovém marketingu je volba CMS podstatným rozhodnutím, jehož důsledky vás budou provázet po celý zbytek produkce obsahu. V dnešním článku bych vám rád představil, co to vlastně redakční systém je, včetně jeho základních funkcí, které by měl mít. V závěru článku vám prozradím hlavní výhody a nevýhody třech nejznámějších redakčních systémů.

Co to je CMS

Začátečníci možná nikdy podobnou zkratku neviděli, a proto by nejprve bylo vhodné ji patřičně vysvětlit. Jaký význam tato tři písmena mají? Dle Wikipedie zkratka CMS pochází z anglického termínu "Content management system". Do češtiny bychom ji mohli přeložit jako redakční systém nebo publikační systém.

Redakční systém je software zajišťující správu dokumentů, ale v našem kontextu internetového marketingu se ve většině případů jedná o systém pro komplexní správu webového obsahu. Postupem času je stále více redakčních systémů tvořeno pouze webovou aplikací a pouze výjimečně programovým vybavením u klienta.

Nejčastější funkce redakčních systémů

Funkce jednotlivých redakčních systémů jsou velmi podobné. V zásadě se příliš neliší, a proto byste před samotným výběrem CMS měli zkontrolovat, zda se mezi jeho základními funkcemi nachází následující:

• Tvorba, úpravy a publikování článků na internetu
• Správa komentářů a diskuzí
• Správa souborů, úprava a nahrávání vizuálního obsahu
• Modifikace SEO faktorů
• Kalendář
• Administrace a práva uživatelů včetně přístupových práv
• Možnost rozšíření o další moduly - pluginy

Výhody použití CMS

Doby, kdy se obsah psal "ručně pomocí HTML" v poznámkovém bloku a následně nahrával na web přes FTP, jsou naštěstí dávno pryč. Dnes, pokud máte v plánu váš nový web nějakým způsobem spravovat nebo rozvíjet, je volba vhodného CMS povinností. Ušetříte si spoustu námahy a práce se správou webu v budoucnu.

Jaké jsou hlavní výhody použití CMS:

• Perfektní a flexibilní organizace obsahu
• Výhodné a hromadné nastavení on-page faktoru SEO
• Možnost rozšiřování o další funkce díky tisícům různých pluginů
• Pohodlný administrátorský přístup k webu z jakékoliv lokace
• Snadné použití a široká dostupnost různých šablon pro frontend webu
• Díky CMS můžete vytvářet a dodávat čerstvý obsah na pravidelné bázi

3 nejznámější redakční systémy

K roku 2013 existují na trhu 3 nejvýznamnější bezplatné redakční systémy. Jak mají jednotlivé redakční systémy rozdělen celosvětový trh společně s dalšími hráči na trhu?

• 54,4 % ovládá CMS WordPress
• 8, 9% patří redakčnímu systému Joomla!
• 7 % trh získal Drupal
• 2 % Typo3
• a zbylých 27, 7 % připadá na ostatní redakční systémy

Jak zjistíte, který CMS je pro vaše potřeby nejvhodnější?

Nejprve se budete muset rozhodnout, k jakému účelu budete váš redakční systém potřebovat. To, že se chystáte publikovat nový kvalitní obsah, je zřejmé. Pro obsahový marketing je důležité se rozhodnout, jak  budete řešit organizaci nového obsahu skrze CMS.

Jste-li náš pravidelný čtenář, vzpomněl jste si teď možná na článek o komplexních platformách, které vám pomáhají s tvorbou obsahu. Abyste mohli tvorbu a plánování obsahu vytvářet komplexně, je extrémně výhodné využít některého z programů pro organizaci obsahového marketingu. Většina těchto programů je snadno propojitelná s vaším základním redakčním systémem, takže se nemusíte bát, že byste přišli o nějakou z jeho výhod.

Před výběrem vhodného CMS byste si tedy měli alespoň předběžně vybrat program pro komplexní správu obsahového marketingu - pokud to  s obsahovým marketingem myslíte vážně.

Před výběrem samotného CMS si zkuste položit tyto základní otázky, které o jeho výběru z velké části rozhodují:

• Budete vytvářet obsah na pravidelné bázi? Bude váš web mít sekci blog?
• Bude obsah vytvářet více autorů? Píšete pro více různých person?
• Chystáte se vytvářet obsah ve více jazycích?

Pojďme se nyní společně podívat na nejznámější druhy redakčních systémů, které jsou v současné době hlavními tahouny na trhu.

WordPress

WordPress je oblíbený, snadno dostupný a nejrozšířenější nástroj pro redakční správu webů.

Výhody WordPressu

• Na WordPressu může publikovat váš obsah rozsáhlý tým autorů
• Obrovské množství různých pluginů
• Jednoduché používání pro začátečníky
• Velké možnosti nastavení on-page SEO
• Snadné přizpůsobení vašim potřebám (šablony, pluginy)
• Velká flexibilita

Nevýhody WordPressu

Joomla!

Joomla je druhý nejpoužívanější redakční systém na světě. V současnosti ho stáhlo přes třicet miliónů uživatelů a fungují na něm známé weby typu Linux.com

Výhody Joomla!

• Přehledná administrace a celé uživatelské rozhraní
• Silná vývojářská komunita
• Opět tisíce různých pluginů (v Joomle! nazývaných "extensions")
• Podpora velká rozsáhlých obsahových webů

Nevýhody Joomla!

• Čas nutný pro seznámení se systémem, složitější než WordPress
• Složitější on-page optimalizace - musíte nainstalovat množství různých "pluginů" oproti základní verzi ve WordPressu

Díky Joomle! máte možnost vybudovat velký stabilní obsahový web i menší obsahovou stránku typu blog. Stejně tak je Joomla! vhodná pro tvorbu malého až středního e-shopu. Sháníte-li ještě robustnější systém, podívejte se na Drupal.

Drupal

Drupal je jeden z nejstarších redakčních systémů. Jeho první verze spatřila světlo světa v roce 2001 a od té doby se stále vylepšuje. Stejně jako WordPress a Joomla! běží na kombinaci PHP - MySQL. Pro vývojáře je Drupal extrémně  použitelný nástroj. Weby postavené na rozsáhlých databázích jdou na Drupalu s pomocí vývojářů efektivně vytvořit.

Výhody Drupalu

• Vysoká flexibilita
• Přátelský pro vývojáře
• SEO friendly
• Vhodné řešení pro velké subjekty
• Stabilita

Nevýhody Drupalu

• Menší množství bezplatných pluginů a šablon, než je k dispozici pro WP
• Přílišná složitost pro běžného uživatele

Drupal je silný redakční systém vhodný pro zkušené vývojáře a velké projekty, ve kterých je upřednostňována stabilita a robustnost nástroje před uživatelskou jednoduchostí.

Závěr

Výběru vhodného CMS vyčleňte dostatek času. Vybírejte podle typu projektu, množství obsahu, které budete organizovat, i velikosti webu. Pro malé weby a většinu projektů stačí WordPress. Pro objemnější stránky po stránce obsahu (tisíce nových stránek měsíčně) zkuste Joomlu. Jestliže plánujete vyvíjet složitý a opravdu robustní web, využijte vývojářských možností Drupalu.

Jaký používáte redakční systém pro vaše projekty vy? Pokud se vám článek líbil, sdílejte ho. Díky!

Článek Jaký zvolit CMS pro snadnou správu obsahu se nejdříve objevil na Včeliště.

Možná jste už přemýšleli nad tím, jak je možné, že vyhledávač objeví naše nové webové stránky a začne je zobrazovat ve výsledcích vyhledávání. Kdo mu o nich řekne a jak je najde? Nyní se podíváme na to, jakým způsobem to dělá a jak mu v tom můžete pomoct vytvořením souboru sitemapy, neboli mapy stránek. V článku si také povíme, jak má sitemap správně vypadat a jakých chyb se při jejím použití vyvarovat.

Jak vyhledávač najde moje stránky

Za každým vyhledávačem stojí silný počítač a program, kterému se říká indexovací robot. Ten stále prochází internetové stránky a ukládá si jejich aktuální obsah tak, jak na něj zrovna naráží na internetu.

Proces zjednodušeně vypadá tak, že si robot zobrazí jednu stránku a tu si uloží. Pokud na ní najde interní(vedoucí na jinou podstránku toho samého webu) nebo externí odkaz (vedoucí na jiný web), přejde přes něj na další stránku, tu znovu uloží a tak pokračuje dál a dál. Takto postupně prochází všechny stránky na internetu.

Většinu stránek tímto způsobem navštěvuje pravidelně a díky tomu jsou výsledky vyhledávání stále aktuální. Pokud někdo odkáže na váš web, existuje velká šance, že si vašich stránek vyhledávač brzy všimne a uloží si je do své databáze. Ne vždy se mu ale podaří najít všechny podstránky a někdy mu tento proces, především u nových webů, trvá příliš dlouho. Vy kvůli tomu pak ztrácíte návštěvníky, které byste jinak mohli z výsledků vyhledávání získat, kdyby o vaší podstránce vyhledávač už věděl. Proto existuje způsob, jak vyhledávačům s nalezením a indexováním všech podstránek vašeho webu pomoci, a to právě pomocí sitemap souboru.

Jak funguje soubor sitemap

Soubor sitemap je tedy jakousi mapou vašich stránek a vedou z něho odkazy na všechny důležité podstránky webu. Vytvořením a pravidelnou aktualizací souboru sitemap pomůžete vyhledávačům rychle najít váš obsah, snížíte délku prvního zařazení nových stránek a ulehčíte robotovi orientaci na webu. Odměnou za vaši snahu bude často přesnější, rychlejší, aktuálnější a úplnější indexování stránek, které vám zajistí více možností umístit se ve výsledcích vyhledávání.

Vyhledávač bude stále aktualizovat informace o vašich stránkách ve své databázi, když na ni při procházení odkazů z jiných stránek narazí. Ale navíc bude mít k dispozici soubor sitemap, pomocí něhož jednoduše aktualizuje všechny podstránky webu. Pokud vytvoříte nějakou novou podstránku, robot jí najde velice rychle, protože se objeví jako nová v mapě podstránek.

Jak vypadá sitemap

Na stránkách o chorvatských ostrovech máme vytvořenou sitemapu na adrese http://www.ostrovychorvatska.cz/sitemap.xml. Jde o jednoduchý soubor umístěný v  hlavním adresáři na serveru či hostingu, kde máte uložené vaše stránky. Nejlepší je zvolit klasický název souboru, tedy sitemap.xml. Koncovka xml označuje formát rozšiřitelného značkovacího jazyka, jehož výhodou je poměrně malá velikost souboru. Jde o standard, ve kterém jsou mapy stránek generovány a ukládány. Vaše sitemap může mít ale i jinou příponu, například xml.gz, což je pouze komprimovaná (zmenšená) verze klasického xml formátu.

Zdrojový kód souboru sitemap může vypadat například takto:

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>

<urlset xmlns="http://www.sitemaps.org/schemas/sitemap/0.9">

<url>

<loc>http://www.ostrovychorvatska.cz/</loc>

<lastmod>2013-05-01T20:07:56+00:00</lastmod>

<changefreq>daily</changefreq>

<priority>1.0</priority>

</url> 

<url>

<loc>http://www.ostrovychorvatska.cz/ostrov-susac/</loc>

<lastmod>2013-05-01T20:07:56+00:00</lastmod>

<changefreq>monthly</changefreq>

<priority>0.2</priority>

 </url>

...

</urlset> 

Jak je z kódu vidět, struktura souboru sitemap není vůbec složitá. Mezi povinné údaje o každé podstránce patří elementy urlset, URL a loc. Urlset stačí vložit na začátek mapy stránky a uzavřít ho na úplném konci. Mezi části kódu oddělené elementem url pak vkládáte postupně jednotlivé podstránky. U každé podstránky je třeba uvést, na jaké adrese se nachází (loc).

Volitelný údaj lastmod označuje datum poslední úpravy podstránky a říká vyhledávači, jestli existuje novější verze, kterou ještě nemá uloženou. Element changefreq robotovi říká, jak často je asi stránka měněna (a jak často jí má tedy navštěvovat). V praxi budete na tomto místě používat pravděpodobně především slova daily (denně), weekly (týdně) a monthly (měsíčně). Posledním elementem, který doporučuji použít, je priority. Ten určuje prioritu stránky na serveru. Na toto místo můžete vkládat hodnoty od 0 do 1. Slouží jako orientační informace pro vyhledávač, jak důležitá podstránka na webu je.

Jak mapu stránek správně použít

Určitě mapu vytvořte a pravidelně aktualizujte. To je první a nejdůležitější bod, pokud chcete využít možností, které vám soubor sitemap nabízí. Pokud svůj soubor pojmenujete sitemap.xml nebo sitemap.xml.gz a umístíte ho do hlavního adresáře stránek tak, že bude dostupný na adrese www.vasestranka.cz/sitemap.xml, respektive www.vasestranka.cz/sitemap.xml.gz, vyhledávač by si měl souboru sám všimnout.

Vyhledávači Google můžeme, na rozdíl od českého Seznamu, říct, kde se soubor sitemap nachází a přímo ho na něj pomocí pár kliknutí nasměrovat. Pro tento a další účely slouží Nástroje pro webmastery od Google, ve kterých si založíte profil pro svůj web. Poté v sekci Optimalizace -> Soubory Sitemap nasměrujete vyhledávač k souboru sitemap.

Jak soubor sitemap vytvořit a pravidelně ho aktualizovat

Jestliže fungují vaše stránky na nějakém redakčním systému, existuje vysoká pravděpodobnost, že se mapa stránek už sama generuje, nebo je řešení pro její vytváření a aktualizaci již vymyšlené a stačí ho aktivovat. Pokud máte vytvořené stránky na míru, zeptejte se tvůrce nebo společnosti, která vám web vytvářela, jakým způsobem vytvoření sitemapy a její generování řešit. Protože naše stránky ostrovychorvatska.cz běží na redakčním systému WordPress, nainstalovali jsme v administraci plugin Google XML Sitemaps, který je k dispozici zdarma. Ten vytvořil první verzi sitemapy a pravidelně jí aktualizuje. Jestliže ani jedno z uvedených řešení pro vás není možné, můžete zkusit online generátor sitemap. Při jeho použití ale dávejte dobrý pozor, co všechno zařadíte do souboru a co tam nepatří.

Sitemap slouží pouze jako orientační informace

To, že v mapě stránek uvedete nějakou adresu podstránky nebo že určíte vysokou důležitost té či oné podstránky, ještě neznamená, že tyto informace v plném znění převezme vyhledávač. Ten si sám určuje, zda a v jaké míře se bude vámi dodanými informacemi řídit.

Jak zajistit, aby vyhledávač vaší mapu stránek nepřehlížel

Pokud chcete, aby vyhledávač používal sitemap tak, jak by měl, aby soubor často navštěvoval a podle něho indexoval a aktualizoval podstránky vašeho webu ve svojí databázi, kterou potom používá při zobrazování vašich stránek ve výsledcích vyhledávání, musíte mu poskytnout kvalitní data. Zahrňte do souboru pouze ty podstránky, které mají alespoň nějaký potenciál umístit se ve výsledcích vyhledávání (ne adresy obrázků) a uvádějte všechny pouze jednou (ne duplicitní obsah, byť na několika různých adresách).

Neuvádějte, že všechny stránky v souboru se aktualizují každý den, pokud to není pravda. Akorát tím odradíte robota vyhledávače, pro kterého není problém takovou věc odhalit porovnáním uložených verzí v databázi. Podobných příkladů špatně vytvořených sitemap určitě vymyslíte víc sami. Raději je nezkoušejte, nebudou mít efekt.

Co tedy nyní udělat

V prvním kroku byste měli zkontrolovat nebo se zeptat, zda vaše stránky již mají vytvořenou sitemapu. Pokud ano, koukněte se, jestli je umístěná na správném místě a zda jsou v ní obsaženy správné podstránky a k nim uvedené korektní údaje. Tuto mapu stránek pak vložte do Nástrojů pro webmastery. Jestliže zatím vaše stránka soubor sitemap nemá, vytvořte ho podle tohoto návodu.

Mapa stránek zjednoduší vyhledávači procházení vaší prezentace. Díky ní bude robot častěji navštěvovat váš web, a pokud sitemap nastavíte správně, rychle zařadí nové podstránky, které vytvoříte, do výsledků vyhledávání.

Článek Jak vám sitemap pomůže při SEO? se nejdříve objevil na Včeliště.