Jak se říká, i mistr tesař se někdy utne. Proto není výjimkou, že i v textech profesionálních copywriterů najdete sem tam nějaké ty drobné odchylky od pravidel pravopisu. Ve Včelišti jsme dali dohromady chyby, se kterými se nejčastěji setkáváme, nebo je dokonce sami pácháme. Projděte si je, abyste měli jistotu, že se jich nedopouštíte také.

Nejčastější chyby, které možná najdete i ve svých textech

Rozkazovací způsob sloves 4. třídy vzoru prosit – přihlašte se na webinář nebo odhlašte se z newsletteru. Měkčení souhlásek u tohoto typu sloves zaplavuje předměty newsletterů i CTA tlačítka. Vyvarujte se toho a pomozte si infinitivem. Správně je tedy: přihlaste, odhlaste, vyrazte atd.

Vložené vedlejší věty – když je používáte (a že je všichni používáme často), nezapomeňte je z obou stran oddělit čárkami. Například:

• „Zákazníci, kteří si zakoupí dvě knihy, dostanou záložku zdarma.“
• „Bylo to v textu copywritera, kterého všichni uznávají, a tak to musí být pravda.“
• „Když zjistíme, kam odešel, možná se vše vysvětlí.“

V praxi pak můžete nevědomky udělat z babičky kanibalku. „Kdo by se měl o váš produkt nebo službu nejvíce zajímat? Maminka na mateřské dovolené, muž věnující se kutilství, babička, která ráda peče sladké nebo děti školou povinné?“

Jaký a který – tázací zájmena jsou další záludností českého jazyka a není jedno, jaké z nich použijete. Ha, chyba! Správně by mělo být „…které z nich použijete“, neboť vybíráme z nějaké množiny prvků. Pomocí jaký se naopak ptáte na neznámou vlastnost. Abychom si to ukázali na příkladu:

• Jakou agenturu bys vybral? Obsahovou.
• Kterou agenturu bys vybral? Včeliště.

Přivlastňovací zájmena váš a svůj – klíč k vyřešení tohoto zapeklitého pravopisného problému? Podmět. (Zjednodušeně řečeno, pravidlo platí v 99 % případů.) Pokud danou část ve větě přivlastňujeme subjektu, pak používáme svůj. Vždy tak budete vítat na svém webu, který je o vaší práci.

Přídavná jména končící -ící a -icí – neboli přídavná jména dějová a účelová, která uvádějí do úzkých mnohé copywritery. Jak se v nich vyznat? Účelová adjektiva vyjadřují, k čemu daná věc slouží, a píšeme je s krátkým -i-. Dějová adjektiva nám říkají, co kdo právě dělá, a píšou se s -í-.

Příklady:

• balicí papír vs. člověk balící dárek,
• čisticí prostředky vs. osoba čistící celý byt,
• školicí materiál vs. pracovník školící nové kolegy.

Jako u všeho v jazyce není nic tak jednoduché a můžeme narazit na spoustu sporných případů. Hodnoticí komise slouží k hodnocení, nebo hodnotí? Stínicí technika právě stíní, nebo slouží ke stínění? 

Čárka před nebo – základní poučka říká, že pokud spojku nebo užíváme ve významu slučovacím, čárku před ní nepíšeme. V případě vylučovacího poměru ji ale nesmíme vynechat. Mnohdy ovšem není lehké rozpoznat, o který význam jde. Pojďme si to znovu ukázat na příkladech:

• Kontaktujte mě telefonicky nebo mi napište e-mail – spojka vyjadřuje volbu mezi dvěma možnostmi, které jsou libovolně zaměnitelné, není u nich důležité, které bude dána přednost a ve finále mohou nastat obě. V takových případech čárku před nebo nepíšeme. Pak jsou tady ale takové češtinářské špeky jako: „Půjdu tam v osm nebo devět.“. Vzájemně se to vylučuje, ale zároveň jde o eventuality. V takových případech si lámou hlavu i korektoři. Tip z praxe: vložte do věty před nebo vylučovací spojku buď, v takovém případě se píše čárka vždy.
• Není jasné, zda je článek bez chyb, nebo nikoliv – v tomto případě jde o zřejmý protiklad, a proto na čárku před nebo nesmíme zapomenout.

Chybné slovesné vazby – chcete se vyvarovat chybám, ale věděli jste, že správně se můžete vyvarovat chyb? Používání vazby vyvarovat se něčemu je evergreenem. Český jazyk ovšem uznává jen jednu správnou formu, kterou je vyvarovat se něčeho.  V praxi nám ale většinou chybná vazba vznikne tak, že nám uteče myšlenka a větu dokončíme jinak, než jsme původně zamýšleli. Gramatické chyby se totiž u nás, rodilých mluvčích, stávají spíše kvůli nepozornosti, ne neznalostem.

Viz – slovo viz mnozí vnímají jako zkratku, a proto ho nesprávně ukončují tečkou. Pravdou je, že viz je rozkazovacím tvarem od slovesa vidět, a proto pro psaní tečky není žádný důvod.

SEO optimalizace, LED dioda – zákeřná spojení, která se běžně objevují jak v mluveném projevu, tak v tom písemném. Jen si zkuste konkrétní heslo vygooglit, získáte stovky tisíc výsledků. Háček je v tom, že samotná zkratka už slovo, které za ni připojujeme, obsahuje. Pokud chcete cílit na dané spojení a zároveň se vyhnout „jazykovému přečinu“, zkuste problém obejít například čárkou: SEO, optimalizace pro vyhledávače (SEO, tedy optimalizace pro vyhledávače).

Psaní výčtů – v zásadě máte tři možnosti. Ať už dle vhodnosti vyberete jakoukoliv (jen zkoušíme vaši pozornost), zůstaňte u ní v celém textu a nemíchejte ji s ostatními. Pokud mají jednotlivé body podobu celé věty, začněte každý bod velkým písmenem a ukončete jej tečkou. Píšete v bodech nebo heslech? Pak by mělo být na začátku malé písmeno a na konci čárka nebo středník. Nezapomeňte celý seznam ukončit tečkou. Aby to ale nebylo tolik jednoduché, tak norma ČSN 01 6910 povoluje i psaní výčtů, které nejsou ukončeny čárkou, potažmo tečkou. Nejdůležitějším pravidlem je tedy konzistence – držte se pokud možno jednoho stylu.

Přetučnění textu – myšlenka použití „boldu“ v textech je následující: zvýraznit to, co je v odstavci nejdůležitější, co je jeho hlavní myšlenkou. V praxi se ale často setkáváme s tím, že je v odstavci víc textu tučně než bez zvýraznění. Paradoxně tak vynikne neztučněný text. S boldem tedy opravdu šetřte a nechte si ho pouze pro klíčová spojení.

Uvozovky, pomlčky a další typografické nepřesnosti – pojďme si projít ty nejzákladnější, ve kterých vídáme chyby téměř každý den:

• Uvozovky: jediné správné uvozovky, které budete potřebovat, vypadají takto: „ “ (99, 66). Nejprve uvozovky dole, poté nahoře. Jak na ně? Stiskněte klávesovou zkratku Alt + 0132 a Alt + 0147.
• Spojovník: na klávesnici ji najdete vedle pravého Shiftu a používá se v těsném spojení něčeho, tzn. například k dělení slov, u víceslovných výrazů (zeleno-bílý), u některých cizích jmen a ustálených spojení (Rh-faktor) a u spojky li (bude-li). 
• Pomlčka: používá se k oddělování části věty nebo k vyjádření rozsahu. Abyste ji psali správně, musíte použít klávesovou zkratku Alt + 0150. 
• X není krát: abyste správně napsali znak pro krát, musíte stisknout pravý Alt a tlačítko pro „pravou“ závorku nebo zkratku Alt + 0215. Produkty tak můžete prodávat jedině 2× levněji než konkurence, ne 2x levněji.

Odneste si: Co by si měl pamatovat každý copywriter?

Obecná poučka zní: snažte se psát jednoduše, používat spíše krátké věty. Nenechte čtenáře ztrácet se v komplikovaných souvětích, archaických výrazech a odborném lexiku (sic!). Kolikrát už jsem musel opravovat špatně vyskloňované jenž, pro které v textu nebyl naprosto žádný důvod, pouze copywriterova snaha „se blýsknout“.

Rada číslo dvě: text si po sobě přečtěte, nejlépe nahlas a s denním odstupem. Dává vám věta smysl, neopakujete stejná slova? Nevypadá váš text nějak takto? „Pěkný postup, jak v případě podobného postupu efektivně postupovat, popsal Josef Kadlec…“ Splňte základ – a až pak se pusťte do češtinářských záludností.

Vybavíte si i vy chybu, kterou vidíte téměř všude a na kterou jste alergičtí? Je to jedna z těch, kterou jsme uvedli, tradiční byste / by jste, nebo nějaká úplně jiná? Na další prohřešky (nejen) copywriterů čekáme v komentářích. Budeme rádi, pokud nás upozorníte i na jakoukoliv chybu v článku.

„Každý text obsahuje alespoň jednu chybu a jde minimálně o jednu větu zkrátit. Nakonec nám zbude jediná věta, která je navíc špatně.“

Článek Chyby, kterých se v textech dopouštějí i copywriteři se nejdříve objevil na Včeliště.

Každý, kdo nějakým způsobem pracuje s texty, které se dříve nebo později objeví na veřejnosti, by neměl ignorovat pravidla pravopisu. Pro copywritery, jejichž texty v drtivé většině případů reprezentují a prodávají, to platí jakbysmet. A protože je jedním z největších problémů interpunkce, konkrétně psaní čárek ve větách a souvětích, téma tohoto článku je jasné.

Čárka jako otázka života a smrti

Potřebujete děsivý příklad na úvod, abyste měli větší motivaci číst dál? Není problém.

• Rozsudek: Osvobodit ne, oběsit. X Rozsudek: Osvobodit, ne oběsit.
• Pojďme jíst děti! X Pojďme jíst, děti! (ano, můj oblíbený a na blogu již zmíněný příklad)

Proč je čárka tak zapeklitě problémová

Čárka tedy není problémová vždy a pro každého, ale pro spoustu lidí ano. A často. Máme totiž celý balíček pravidel, která říkají, kde čárku používat a kde ne. Někdy přitom čárka vytváří zdánlivě nepatrný významový odstín, který nepostřehne každý, ale člověk, který je vybaven jazykovým citem, ano a pište si, že ho z toho bolí oči.

Kromě pevně daných pravidel, kam čárku ve větách a souvětích umístit, existují i pravidla poměrně volná, v nichž si buď můžeme dovolit tvořit konstrukci oběma způsoby a ani jeden nepřevažuje, nebo tvořit konstrukci oběma způsoby, ale jeden přitom převažuje a je vhodnější ho používat.

Pro klid duše – v některých hraničních situacích nad čárkou dumají i jazykovědci.

Časté chyby v psaní čárek, z nichž by se měl poučit nejen copywriter

Protože každý, kdo čte tento článek, absolvoval nějaký ten stupeň vzdělání, nebudeme rozebírat ty nejjednodušší případy. Uprostřed článku byste umřeli nudou. Zaměříme se na situace, které se někomu budou zdát jasné, ale pro jiného jsou obtížné, protože jeho cit není úplně nejrozvinutější.

Poznámka: Záměrem článku není urazit některé čtenáře. Každý umí něco a každý je dobrý v něčem jiném.

Držte si klobouky, startujeme.

Vícenásobný vs. postupně rozvíjející přívlastek

Možná si všichni vybavujeme, že jsme o těchto přívlastcích slyšeli na základní a střední škole, ale už moc nevíme, co si pod těmito pojmy představit a jak se zachovat při jejich psaní.

Postupně rozvíjející přívlastek je charakteristický… Postupným rozvíjením. Jako příklad můžeme uvést konstrukci krásný jarní den. Přídavné jméno jarní zde rozvíjí podstatné jméno den. Ptáme se, jaký den. A odpovídáme jarní. Stejně pokračujeme dál. Jaký jarní den? Jakou měl tento jarní den vlastnost? Byl krásný. Krásný jarní den. Na čárku zapomeňme.

Vícenásobný přívlastek je jiný v tom, že přídavná jména, která rozvíjí jméno podstatné, jsou na stejné úrovni. Proto je oddělujeme čárkou. Například druhý, krásný sen. V noci se mi zdálo několik snů a druhý z celé té plejády byl krásný.

Aby to nebylo tak jednoduché, můžeme konstrukci druhý, krásný sen napsat i bez čárky. Význam se ale změní, s tím je třeba počítat. Čárku tedy buď píšeme, nebo ji vynecháme, a to podle toho, co chceme říci.

• Druhý, krásný sen. Zdálo se mi několik snů a ten, který se mi zdál jako druhý, byl krásný. (přívlastek několikanásobný, obě přídavná jména na stejné úrovni, můžeme mluvit o vztahu souřadnosti)
• Druhý krásný sen. Zdálo se mi několik krásných snů a touto konstrukcí označuji ten druhý ze všech krásných snů. Ptám se, jaký sen. Krásný. Který z těch krásných snů, jak ho můžu odlišit od ostatních krásných snů? Byl druhý.

Čárka v konstrukcích typu „možná že…“

Spousta lidí často tápe u modální částic, jakými mohou být výrazy možná, samozřejmě, hlavně a jiné, v případě, že se vyskytují na začátku konstrukce. Jde o výrazy s oslabenou platností, na nichž bývá závislá vedlejší věta. Jsou to ty případy, kdy můžeme čárku napsat, ale nemusíme. Obě řešení jsou správná. Častěji ale volíme možnost bez čárky.

• Možná, že ty čárky vážně pochopil. i Možná že ty čárky vážně pochopil.
• Samozřejmě, že ty čárky pochopil. i Samozřejmě že ty čárky pochopil.

Pochopte psaní čárky před spojkou „než“, než vás to zabije

Čárka před spojkou než je pro leckoho taky docela oříšek. Někdy se píše, někdy ne. Ale kdy tedy ano a kdy ne?

Zapomeňte na pravidlo, že se před než nepíše čárka v případě, kdy po něm následuje jedno slovo. Čárku před „než“ užíváme, pokud následují slova, která společně tvoří větu. Nastudujte psaní čárek dřív, než uděláte další chybu.

Jestliže po spojce než následuje pouze větný člen a nejedná se o přísudek (určité sloveso), čárka sem nepatří. Chápu ty šílené čárky lépe než vy.

Zrádná výpustka, kterou nesmíte vypustit z hlavy

Existují případy, kdy můžeme z věty vypustit sloveso, aniž by to nějak poznamenalo její význam. Chtěl začít, ale nevěděl jak. I po vypuštění slovesa považujeme zbylý celek za větu a podle toho se chováme při psaní čárky. Píšeme ji.

Čárka v oslovení? Ani ta není jednoznačná

Oslovení nemusí být vždy odděleno čárkou od pozdravu. V mnoha případech považujeme pozdrav a oslovení (u jednoslovného pozdravu) za těsný významový a rytmický celek. Proto můžeme, ale nemusíme oslovení oddělovat. Ahoj mami.

Je to boj, ale zvládnout se to dá

Čárky byly, jsou a vždy budou složité a zapeklité. Podstatná je samozřejmě znalost pravidel, ale jak zjistit, že pravidlo existuje, když o něm prostě nemáme ani tušení? Ani znalost pravidel ale není všechno, chce to cit. A chce to znát výjimky, kdy se s čárkou vůbec nemusíme trápit. Přeji vám v džungli čárek co nejvíce úspěchů!

Článek Jazykové okénko nejen pro copywritery: nevyzpytatelné čárky se nejdříve objevil na Včeliště.

Kdo nepublikuje, nežije. Tím se, mimo jiné, řídíme. A protože začaly prázdniny, učitelé nechávají žáky a studenty odpočívat a nás nechávají odpočívat klienti, rozhodli jsme, abychom nevyšli z formy, sepsat pro vás shrnutí toho nejčtenější za posledních 12 měsíců. Zaměřili jsme se na obsah i na formu, na samotný internet, a když jsme byli konkrétní, tak třeba na sociální sítě. A jak tedy vypadá TOP 10 uplynulého roku podle našich čtenářů?

1. Problematika velkých písmen

Ta celý náš žebříček ovládla. Aby nevznikla celá studie o používání malých a velkých písmen ve všech myslitelných situacích, zaměřili jsme se pouze na jedno specifikum, a to oslovování „vás x Vás“. Jak je to s úctou v textech? A nepřeháníme to s ní trochu? Kdy se velké „V“ hodí a kdy bychom si ho radši měli odpustit? Poučit se o tom můžete v článku, který na našem blogu opravdu oslavil úspěch.

2. Dvěmi, nebo dvěma?

Na úspěch prvního článku navazuje další jazykovědný a přichází s naprostým evergreenem mezi gramatickými chybami. Řeší totiž, zda se správně užívá tvar „dvěmi“, nebo „dvěma“. Nebudeme vás dlouho napínat, jediná kodifikovaná je druhá varianta. Ta první je hyperkorektní. Pro více informací už si budete muset rozkliknout článek, s nímž se vrátíte do školních lavic.

3. Dobrý den, pane inženýre…

Dalším počinem, který zvídavé internetové surfaře přilákal na náš blog, byl článek věnovaný akademickým titulům a hodnostem, jejich správnému psaní, řazení za sebou podle důležitosti a řazení před a za jméno. Inu, ne vždy to mají vzdělaní lidé jednoduché. A ne vždy to mají ti akademicky nezainteresovaní jednoduché s nimi. Proč? Dozvíte se v článku, který vám možná (ne)skutečně rozšíří obzory.

4. Šablony obsahových kalendářů

Téma se změnilo, ale praktičnost zůstala. Čtvrtý nejčtenější článek v posledním roce na blogu Včeliště nabízel stažení šablon obsahových kalendářů zdarma, respektive servíroval odkazy ke stažení na zlatém podnose.

Obsahový kalendář je často v článcích pojímán velmi abstraktně, my jsme se na něj tentokrát zaměřili velmi konkrétně – jako na součást obsahové strategie. A jak je vidno, tah to byl dobrý. Článek měl úspěch a doufáme, že našim čtenářům pomohl.

5. Persony v obsahovém marketingu

Persony jsou fiktivní osoby, které bychom si měli definovat, abychom později věděli, pro koho tvoříme obsah. Persona je vhodný konzument našeho obsahu. Ten, kterého náš obsah s největší pravděpodobností zaujme.

V článku, který se umístil na páté příčce v našem žebříčku, jsme persony nejen definovali, ale popsali jsme i proces jejich tvorby nebo jejich ideální počet. Také jsme načrtli body obsahu, o něž by se persony mohly zajímat.

Své texty nemůžete psát jen tak do vzduchu pro všechny. Tedy můžete, ale účinek pravděpodobně nebude nijak valný. Při definování person budete vždy jasně vědět, koho chcete oslovit. Pro konkrétní informace si pojďte sem.

6. Zrádná zájmena, která nerozumně používáme

Čeština je vážně nádherný jazyk. Asi právě proto se vracíme k jazykovému okénku a tentokrát si bereme na paškál zájmena „jenž“ a „jež“, která se těší nemalé oblibě, a to mezi těmi, kteří je neumějí ani za mák používat. Neříkáme, že to jsou všichni. Avšak chyby, které často vídáme na webech, jež mají reprezentovat a prodávat služby za statisíce a mnohem větší sumy, bijí do očí tak, že bychom si je sami nejradši vyškrábali. Vždy je ale šance na zlepšení. Poučte se z článku, který vám to vysvětlí pěkně od podlahy.

7. Chceš svést, nebo svézt?

Když „svést“ a „svézt“ vyslovíme, nikdy se nespleteme. Ale až se dáma urazí, jakmile se jí muž písemně optá „můžu tě svést?“, nebude divu. Ne že by se musela urazit zákonitě vždy, ale stát se tak může. Mezi „můžu tě svézt“ a „můžu tě svést“ totiž bude sakra rozdíl – stejně jako když nabídnete odvoz stopující krásce, nebo jí zcela napřímo nabídnete klasický letní románek. A co teprve taková bota v marketingovém textu.

Základní poučka: vést – vedu, vézt – vezu. Přes to nejede vlak. Více v článku, který vás v tom pěkně povozí.

8. Copywriterská sebevražda

Když se chce copywriter sestřelit z výsluní, jde vlastně o takovou obyčejnou profesní sebevraždu s jemnými specifiky, kterými se liší od ostatních povolání. Stačí si trochu poplavat v gramatice a pravopisu, moc toho nepobrat ze stylistiky, postrádat přirozený cit pro jazyk, sem tam něco bez dovolení okopírovat, hustit na sebe slova bez obsahu a počítat každý znak, protože za znaky je přece placený. A je to. Jste mrtvý copywriter. Více o vás v článku, který na copywriting nahlíží z tak trochu jiné stránky.

9. Jednoduchá analýza klíčových slov

Dalším velmi vyhledávaným článkem na našem blogu je ten, který se věnuje analýze klíčových slov. Bez ní se dnes už moc neobejdeme, chceme-li, aby námi vytvořený text neskončil v propadlišti internetu bez jakéhokoli využití. O tom, co to analýza klíčových slov je, k čemu ji vlastně potřebujeme a jak se dá jednoduše udělat, se dozvíte v článku, který vám poodhalí tajemná zákoutí tvorby obsahu.

10. Fráze, kterými copywriter nezaujme

Naši TOP 10 uzavírá copywriterský, trochu sarkastický článek o tom, kterým frázím by se dnes měli copywriteři při tvorbě textů už raději vyhnout. Jsou to fráze v trpném rodě, které jsou pro čtenáře hůře dešifrovatelné, fráze, které nechávají příjemce na pochybách („můžeme vám pomoci“), nebo fráze, které vlastně neříkají vůbec nic, jsou v kontextu nezajímavé. Chcete o nich vědět víc? Čtěte článek, který je takových frází plný – ale úmyslně.

Děkujeme, že nás čtete. My pro vás s potěšením blogujeme o tom, co je nám blízké. A pokud vás naše články alespoň trochu obohatí, vidíme v tom smysl. Přijďte zas!

Článek 10 nejčtenějších článků uplynulého roku z dílny Včeliště se nejdříve objevil na Včeliště.