ROI je jedním z důležitých ukazatelů, které firmy i marketéři využívají k posouzení efektivity svých…
Chyby, kterých se v textech dopouštějí i copywriteři
Jak se říká, i mistr tesař se někdy utne. Proto není výjimkou, že i v textech profesionálních copywriterů najdete sem tam nějaké ty drobné odchylky od pravidel pravopisu. Ve Včelišti jsme dali dohromady chyby, se kterými se nejčastěji setkáváme, nebo je dokonce sami pácháme. Projděte si je, abyste měli jistotu, že se jich nedopouštíte také.
Nejčastější chyby, které možná najdete i ve svých textech
Rozkazovací způsob sloves 4. třídy vzoru prosit – přihlašte se na webinář nebo odhlašte se z newsletteru. Měkčení souhlásek u tohoto typu sloves zaplavuje předměty newsletterů i CTA tlačítka. Vyvarujte se toho a pomozte si infinitivem. Správně je tedy: přihlaste, odhlaste, vyrazte atd.
Vložené vedlejší věty – když je používáte (a že je všichni používáme často), nezapomeňte je z obou stran oddělit čárkami. Například:
- „Zákazníci, kteří si zakoupí dvě knihy, dostanou záložku zdarma.“
- „Bylo to v textu copywritera, kterého všichni uznávají, a tak to musí být pravda.“
- „Když zjistíme, kam odešel, možná se vše vysvětlí.“
V praxi pak můžete nevědomky udělat z babičky kanibalku. „Kdo by se měl o váš produkt nebo službu nejvíce zajímat? Maminka na mateřské dovolené, muž věnující se kutilství, babička, která ráda peče sladké nebo děti školou povinné?“
Jaký a který – tázací zájmena jsou další záludností českého jazyka a není jedno, jaké z nich použijete. Ha, chyba! Správně by mělo být „…které z nich použijete“, neboť vybíráme z nějaké množiny prvků. Pomocí jaký se naopak ptáte na neznámou vlastnost. Abychom si to ukázali na příkladu:
- Jakou agenturu bys vybral? Obsahovou.
- Kterou agenturu bys vybral? Včeliště.
Přivlastňovací zájmena váš a svůj – klíč k vyřešení tohoto zapeklitého pravopisného problému? Podmět. (Zjednodušeně řečeno, pravidlo platí v 99 % případů.) Pokud danou část ve větě přivlastňujeme subjektu, pak používáme svůj. Vždy tak budete vítat na svém webu, který je o vaší práci.
Přídavná jména končící -ící a -icí – neboli přídavná jména dějová a účelová, která uvádějí do úzkých mnohé copywritery. Jak se v nich vyznat? Účelová adjektiva vyjadřují, k čemu daná věc slouží, a píšeme je s krátkým -i-. Dějová adjektiva nám říkají, co kdo právě dělá, a píšou se s -í-.
Příklady:
- balicí papír vs. člověk balící dárek,
- čisticí prostředky vs. osoba čistící celý byt,
- školicí materiál vs. pracovník školící nové kolegy.
Jako u všeho v jazyce není nic tak jednoduché a můžeme narazit na spoustu sporných případů. Hodnoticí komise slouží k hodnocení, nebo hodnotí? Stínicí technika právě stíní, nebo slouží ke stínění?
Čárka před nebo – základní poučka říká, že pokud spojku nebo užíváme ve významu slučovacím, čárku před ní nepíšeme. V případě vylučovacího poměru ji ale nesmíme vynechat. Mnohdy ovšem není lehké rozpoznat, o který význam jde. Pojďme si to znovu ukázat na příkladech:
- Kontaktujte mě telefonicky nebo mi napište e-mail – spojka vyjadřuje volbu mezi dvěma možnostmi, které jsou libovolně zaměnitelné, není u nich důležité, které bude dána přednost a ve finále mohou nastat obě. V takových případech čárku před nebo nepíšeme. Pak jsou tady ale takové češtinářské špeky jako: „Půjdu tam v osm nebo devět.“. Vzájemně se to vylučuje, ale zároveň jde o eventuality. V takových případech si lámou hlavu i korektoři. Tip z praxe: vložte do věty před nebo vylučovací spojku buď, v takovém případě se píše čárka vždy.
- Není jasné, zda je článek bez chyb, nebo nikoliv – v tomto případě jde o zřejmý protiklad, a proto na čárku před nebo nesmíme zapomenout.
Chybné slovesné vazby – chcete se vyvarovat chybám, ale věděli jste, že správně se můžete vyvarovat chyb? Používání vazby vyvarovat se něčemu je evergreenem. Český jazyk ovšem uznává jen jednu správnou formu, kterou je vyvarovat se něčeho. V praxi nám ale většinou chybná vazba vznikne tak, že nám uteče myšlenka a větu dokončíme jinak, než jsme původně zamýšleli. Gramatické chyby se totiž u nás, rodilých mluvčích, stávají spíše kvůli nepozornosti, ne neznalostem.
Viz – slovo viz mnozí vnímají jako zkratku, a proto ho nesprávně ukončují tečkou. Pravdou je, že viz je rozkazovacím tvarem od slovesa vidět, a proto pro psaní tečky není žádný důvod.
SEO optimalizace, LED dioda – zákeřná spojení, která se běžně objevují jak v mluveném projevu, tak v tom písemném. Jen si zkuste konkrétní heslo vygooglit, získáte stovky tisíc výsledků. Háček je v tom, že samotná zkratka už slovo, které za ni připojujeme, obsahuje. Pokud chcete cílit na dané spojení a zároveň se vyhnout „jazykovému přečinu“, zkuste problém obejít například čárkou: SEO, optimalizace pro vyhledávače (SEO, tedy optimalizace pro vyhledávače).
Psaní výčtů – v zásadě máte tři možnosti. Ať už dle vhodnosti vyberete jakoukoliv (jen zkoušíme vaši pozornost), zůstaňte u ní v celém textu a nemíchejte ji s ostatními. Pokud mají jednotlivé body podobu celé věty, začněte každý bod velkým písmenem a ukončete jej tečkou. Píšete v bodech nebo heslech? Pak by mělo být na začátku malé písmeno a na konci čárka nebo středník. Nezapomeňte celý seznam ukončit tečkou. Aby to ale nebylo tolik jednoduché, tak norma ČSN 01 6910 povoluje i psaní výčtů, které nejsou ukončeny čárkou, potažmo tečkou. Nejdůležitějším pravidlem je tedy konzistence – držte se pokud možno jednoho stylu.
Přetučnění textu – myšlenka použití „boldu“ v textech je následující: zvýraznit to, co je v odstavci nejdůležitější, co je jeho hlavní myšlenkou. V praxi se ale často setkáváme s tím, že je v odstavci víc textu tučně než bez zvýraznění. Paradoxně tak vynikne neztučněný text. S boldem tedy opravdu šetřte a nechte si ho pouze pro klíčová spojení.
Uvozovky, pomlčky a další typografické nepřesnosti – pojďme si projít ty nejzákladnější, ve kterých vídáme chyby téměř každý den:
- Uvozovky: jediné správné uvozovky, které budete potřebovat, vypadají takto: „ “ (99, 66). Nejprve uvozovky dole, poté nahoře. Jak na ně? Stiskněte klávesovou zkratku Alt + 0132 a Alt + 0147.
- Spojovník: na klávesnici ji najdete vedle pravého Shiftu a používá se v těsném spojení něčeho, tzn. například k dělení slov, u víceslovných výrazů (zeleno-bílý), u některých cizích jmen a ustálených spojení (Rh-faktor) a u spojky li (bude-li).
- Pomlčka: používá se k oddělování části věty nebo k vyjádření rozsahu. Abyste ji psali správně, musíte použít klávesovou zkratku Alt + 0150.
- X není krát: abyste správně napsali znak pro krát, musíte stisknout pravý Alt a tlačítko pro „pravou“ závorku nebo zkratku Alt + 0215. Produkty tak můžete prodávat jedině 2× levněji než konkurence, ne 2x levněji.
Odneste si: Co by si měl pamatovat každý copywriter?
Obecná poučka zní: snažte se psát jednoduše, používat spíše krátké věty. Nenechte čtenáře ztrácet se v komplikovaných souvětích, archaických výrazech a odborném lexiku (sic!). Kolikrát už jsem musel opravovat špatně vyskloňované jenž, pro které v textu nebyl naprosto žádný důvod, pouze copywriterova snaha „se blýsknout“.
Rada číslo dvě: text si po sobě přečtěte, nejlépe nahlas a s denním odstupem. Dává vám věta smysl, neopakujete stejná slova? Nevypadá váš text nějak takto? „Pěkný postup, jak v případě podobného postupu efektivně postupovat, popsal Josef Kadlec…“ Splňte základ – a až pak se pusťte do češtinářských záludností.
Vybavíte si i vy chybu, kterou vidíte téměř všude a na kterou jste alergičtí? Je to jedna z těch, kterou jsme uvedli, tradiční byste / by jste, nebo nějaká úplně jiná? Na další prohřešky (nejen) copywriterů čekáme v komentářích. Budeme rádi, pokud nás upozorníte i na jakoukoliv chybu v článku.
„Každý text obsahuje alespoň jednu chybu a jde minimálně o jednu větu zkrátit. Nakonec nám zbude jediná věta, která je navíc špatně.“
Jeste bych v bode Jaky/Ktery opravila, ze zajmena jsou stredniho rodu, proto “zajmena, ktera…”
Hezký den, Veru, děkujeme za komentář. Chápeme, jak to myslíte. My jsme v tomto případě použili jednotné číslo („které“, resp. „jaké“), protože vybíráme právě jedno z množiny zájmen. Ne víc než jedno. Věta by tedy mohla znít: „…není jedno, které zájmeno použijete.“
Článek: „Když zjistíme, kam odešel, možná se vše vysvětlí.“
Nemělo by být: „Když zjistíme kam odešel, možná se vše vysvětlí.“
Kam odešel není podle mě věta vložená. Bez toho věta nedává vůbec smysl.
Pěkný den, boryno,
děkuji za komentář, vedlejší věta „kam odešel“ je vložená mezi první vedlejší větu („Když zjistíme“) a větu hlavní („možná se vše vysvětlí“), přičemž je závislá právě na první vedlejší větě. Proto ji musíme oddělit čárkou.
Můžeme si pomoct i počtem sloves, v první větě by byla ve vašem případě 2 slovesa a nebyla by od sebe nijak oddělena.