Také vám dělají problémy velká písmena? Ačkoli je tato problematika učivem základní školy, mnohým z nás se některé poučky dávno vykouřily z hlavy. Proto je vám k dispozici tento článek, ve kterém přehlednou formou objasňujeme, kde všude je psaní velkých písmen žádoucí a kde ne.
Rozhodneme-li se ve slově použít velké písmeno, může plnit jednu ze tří funkcí:
Kodifikace této problematiky je zakotvena v Pravidlech českého pravopisu. Ta v roce 1993 prošla značnou úpravou, která přinesla několik dílčích změn.
Nejprve se budeme věnovat problematice vlastních jmen, což jsou zpravidla „podstatná jména nebo slovní spojení, v nichž je podstatné jméno základem a odlišuje určité osoby, zvířata nebo věci od podobných jednotlivin“ – alespoň tak hovoří pravidla českého pravopisu.
U osob je to celkem jednoduché: Karel, Jana, Novák, Novotná.
Mezi vlastní jména ale patří také označení:
A pak jsou tu vlastní jména věcí, míst apod. (názvy), kde můžete narazit na různé „extrabuřty“. Musíte například rozlišovat, zda jde o obecný, nebo vlastní název.
Ve víceslovných názvech (nejde-li o vlastní jména) zpravidla píšeme velké písmeno pouze u prvního slova:
Nyní se dostáváme k jedné z obsáhlejších kategorií slov, v nichž je potřeba psát velká písmena. Tuto kategorii lze rozdělit na několik dalších podskupin:
Také zde platí, že velké písmeno se u víceslovného pojmenování zpravidla píše pouze u prvního slova (není-li některé z dalších slov vlastním jménem).
Příklady: Pobřeží slonoviny, Česká republika, Dánské království, Moravskoslezský kraj.
Existují zde ale dvě výjimky:
Do jednoznačnosti pravidel nám ale hážou vidle historická označení států. Proto se v praxi můžete setkat s různými podobami, z nichž žádná nemusí být vyloženě špatná.
Příklady: Království české, České království.
Ve spojení se slovem „říše“ je možno psát jak velká, tak malá písmena: velkomoravská říše, Velkomoravská říše, Francká říše, francká říše.
V této podskupině při psaní velkých a malých písmen často chybujeme. U označení zařízení (restaurace, lékárna, hotel) je doporučeno psát malé písmeno, naopak jejich názvy píšeme s velkým. Je-li název zařízení víceslovný, držíme se pravidel pro psaní názvů ulic apod.
Příklady: restaurace Praha, lékárna Zámek, kemp Hvězda, koupaliště Vřesina, hostinec U Madony, restaurace U Lípy, hotel U Věže.
Člověk si sice na první dobrou pomyslí, že název firmy je přece její jméno, takže se na něj vztahují pravidla pro psaní vlastních jmen. Soukromé firmy se však poslední dobou od obecných pravidel často odchylují. V ČR neexistuje žádný právní předpis, který by nařizoval, aby se firmy do obchodního rejstříku zapisovaly, případně si zřizovaly ochrannou známku v souladu s pravopisnými zásadami. Není proto výjimkou, že narazíte na společnosti a značky, jejichž název začíná malým písmenem, jako například:
Na druhou stranu neexistuje ani právní předpis, který by přikazoval, aby v komerčních textech byla používána jen podoba uvedená v obchodním rejstříku.
Například: V jednom z dílů Kafe a marketing byla hostem Sabina Erbanová ze společnosti foodora (i z Foodora).
V právních dokumentech (smlouvách, dohodách apod.) se však doporučuje používat náležitý způsob psaní, který si ověříte právě v obchodním rejstříku.
Jestliže je v obchodním rejstříku jméno firmy uvedeno s malým písmenem, na začátku větného celku se dodržuje psaní písmena velkého.
Například: Foodora má s rebrandingem zkušenost.
Druhý zajímavý jev jsou značky, které se píšou jen velkými písmeny. Podle odborníků takto uvedený název firmy odporuje pravidlům českého pravopisu, protože velkými písmeny by se měly psát pouze zkratky. Velká písmena jsou dle pravopisných pravidel v pořádku v názvech firem jako ČKD Kutná Hora, IBM, AKV bus, a. s., apod. Název společnosti M-STROJÍRNY, a. s., není pravopisně správně, nicméně jak jsme zmínili výše, neporušuje žádné právní nařízení.
Co se posledního bodu týká, u víceslovných názvů orgánů, které se v textu vyskytují opakovaně, je možné používat zkrácený název. Ten lze považovat za druhové označení a psát ho s malým písmenem.
Příklad: Ministerstvo dopravy → Ve zprávě ministerstvo dále uvedlo…
Běžnější praxe však je, že ho chápeme jako název zástupný, tedy plnící nadále funkci vlastního jména, a píšeme ho s velkým písmenem.
Příklad: Ministerstvo dopravy → Ve zprávě Ministerstvo dále uvedlo…
Zástupné názvy ale zastupují pouze jedno pojmenování, nemůžeme je užívat v množném čísle.
Velká písmena píšeme na začátku přídavných jmen přivlastňovacích odvozených od vlastních jmen. Jde o přídavná jména, která se skloňují podle vzoru otcův a matčin. V ostatních případech se píše počáteční písmeno malé:
Problematice psaní velkých písmen při oslovování jsme se věnovali v jednom z předchozích článků; tam si také můžete připomenout základní pravidla. V této kapitole se zaměříme spíše na vyjádření důrazu. S tím se můžeme setkat v řadě oficiálních dokumentů třeba v bance nebo jiné významné instituci. Často bývá zdůrazněné slovo s velkým písmenem označeno také kurzívou nebo jiným druhem zvýraznění.
Příklady: váš nový Účet je možno využívat zcela bezplatně; v Žádosti uveďte pravdivé informace o své osobě.
S pravidlem tohoto typu se málokdy spletete. Psaní velkých písmen na začátcích vět určitě zvládáte bez problémů. Velké písmeno se ovšem píše také na začátku adres, titulků a nadpisů, které nejsou zakončeny interpunkčním znaménkem. Toho si můžete povšimnout nejen ve všech tiskovinách, se kterými se setkáte, ale i na internetových stránkách.
A co když je titulek složen ze dvou částí a spojky aneb? Část za aneb můžeme chápat jako jinou, samostatnou variantu názvu, ale také jako jeho součást, proto ji lze psát s velkým i s malým písmenem. A to i v případě, že druhá část (ta za spojkou aneb) je větný celek.
Příklady: Jonáš II aneb Jak je důležité míti Melicharovou, Firemní maskoti aneb jak na vlastního Alzáka
Velké písmeno patří také na začátek větného celku, který je uvnitř jiné věty. Typickým příkladem jsou citáty, hesla a přímá řeč.
Existuje spoustu situací, v nichž tápeme a nejsme si jistí, jak to zrovna tady s velkým písmenem vlastně je. Jde například o bodové seznamy a závorky. U seznamů, ať bodových, nebo číselných, je důležité si nejprve uvědomit, jestli má text podobu celé věty. Pokud ano, je vhodné každý bod začít velkým písmenem a zakončit tečkou.
U závorek zase popřemýšlejte, zda je text v závorce součástí předchozí věty. Pokud ano, bude začínat malým písmenem. Je-li text v závorce samostatná výpověď, bude se psát s velkým písmenem.
Občas máme tendenci psát velká písmena i v obecných pojmenováních, kde pro jejich užití není důvod. Pravděpodobně nás ovlivňuje čím dál hojnější používání anglického jazyka, kde se velká písmena píšou mnohem častěji. Jde zejména o tyto případy:
A na závěr je tady jedna jedna lahůdka, kterou nám učitelé na základních školách vtloukají do hlav, seč jim síly stačí, nicméně se stále setkáváme s chybným zápisem. Nový rok s velkým písmenem na začátku je název prvního dne roku. Pokud chcete někomu popřát, aby ho zdraví a štěstí provázelo po celý nadcházející rok, napište malé n. Přání napsané jako šťastný Nový rok, hodně zdraví v Novém roce, do Nového roku jen to nejlepší se týkají jen jednoho konkrétního dne, a to určitě není váš cíl.
Říká se, že neznalost zákona neomlouvá, a to platí i pro psaný projev – neznalost pravidel není omluva. Texty s chybami snižují jejich důvěryhodnost, proto si pravidla dobře nastudujte a občas si je připomeňte. Třeba e-bookem, který nejenže shrnuje nejčastější úskalí copywritingu, ale přináší také cenné rady, jak dát textům šťávu.
Článek byl aktualizován ke dni 1. 7. 2024. Původní text vyšel 12. 3. 2014 a byl publikovaný Vendulou Vrablovou.
Žádný komentář k zobrazení