skip to Main Content

Psaní velkých písmen – kam všude se hodí?

Také vám dělají problémy velká písmena? Nevíte, kde všude naleznou využití a kde je naopak lepší se jim obloukem vyhnout? Ačkoli je tato problematika učivem základní školy, mnohým z nás se jednotlivé poučky z hlav v průběhu let zdárně vykouřily. Není se ale čemu divit, od absolvování „základky“ již nějaký ten rok uběhl, a proto je vám k dispozici tento článek, ve kterém se budu snažit přehlednou formou ujasnit, kde všude je psaní velkých písmen více než žádoucí. Oproti problematice, kterou jsme řešili v minulém článku, bude tato lekce o něco málo jednodušší. Tak tedy směle do toho!

3 funkce velkých písmen

Pokud se ve slově rozhodneme použít velké písmeno, může tento gramatický jev plnit jednu ze tří funkcí. Buďto je dané slovo vlastním jménem, nebo pisatel přikládá slovu značnou důležitost či úctu (např. při oslovení) a poslední – a zpravidla tou nejlogičtější možností – je psaní velkých písmen na začátku nového větného celku. Kodifikace této problematiky je zakotvena v Pravidlech českého pravopisu, která prošla v roce 1993 značnou úpravou a přinesla několik dílčích změn.

V hlavní roli: vlastní jména

Jako první se budeme věnovat problematice vlastních jmen. Nutno zmínit, že se jedná zpravidla „o podstatná jména nebo slovní spojení, v nichž je podstatné jméno základem a odlišuje určité osoby, zvířata nebo věci od podobných jednotlivin“ – alespoň tak hovoří pravidla českého pravopisu.  Vlastní jména v tomto případě umožňují identifikovat označený jev.

Příklady: Karel, Čechy, Čapek, Přemyslovec, Zeus

Pozor – rozlišujte, zda se jedná o obecný nebo vlastní název např. Černý Most = městská část Prahy vs. Černý most = vlastní název mostu. Židé = příslušníci národa stejně jako Češi, Moraváci vs. židé – náboženské vyznání stejně jako křesťané. Ostravská univerzita = oficiální název univerzity vs. brněnská univerzita – univerzita v Brně, vlastním jménem Masarykova.

Vyjádření úcty nebo důrazu

jednom z minulých článků jsme se věnovali problematice psaní velkých písmen při oslovování. Základní pravidla si můžete připomenout zde. V tomto článku tedy již není pro tuto problematiku prostor, proto se věnujme spíše vyjádření důrazu. S tím se můžeme setkat v řadě oficiálních dokumentů třeba v bance nebo jiné významné instituci. Často bývá zdůrazněné slovo s velkým písmenem označeno také kurzívou nebo jiným druhem zvýraznění.

Příklady: váš nový Účet je možno využívat zcela bezplatně, v Žádosti uveďte pravdivé informace o své osobě

Víceslovné názvy

Při vyjadřování víceslovných názvů (nejedná-li se o vlastní jména) píšeme zpravidla velké písmeno pouze u prvního slova.

Příklady: Ministerstvo zdravotnictví, Krušné hory, Indický oceán, Listina základních práv a svobod

Názvy ulic, tříd, mostů apod.

Dostáváme se k jedné z obsáhlejších kategorií slov, ve kterých je více než žádoucí psát velká písmena. Abychom se v ní zorientovali, je nutno její rozdělení na několik dalších podskupin:

a) předložková spojení – po předložce následuje podstatné jméno

Příklady: Pod Valem, U Průhonu, V Zátiší, Za Lesem, Od školy

b) předložková spojení – po předložce následuje podstatné a přídavné jméno

Příklady: Pod Vodárenskou věží, Na Staré věži, Za Obecním úřadem

c) podstatné jméno a vlastní jméno v 2. pádě

Příklady: náměstí Bratří Synků, náměstí Jiřího z Poděbrad, ulice Generála Píky

Názvy států, správních oblastí, krajů

Také zde platí, že velké písmeno se u víceslovného pojmenování píše zpravidla pouze u prvního slova (není-li některé z dalších slov vlastním jménem).

Příklady: Pobřeží slonoviny, Česká republika, Dánské království, Moravskoslezský kraj,

Pozor výjimka: Kraj Vysočina (od 1. 8. 2008 je součástí oficiálního názvu také slovo „kraj“) a hlavní město Praha (velké písmeno náleží pouze samotné Praze)

Historické označení států

V rámci této problematiky neexistují tak úplně jednoznačná pravidla, proto je nutno podotknout, že v praxi se můžete setkat s různými podobami (žádná z nich nemusí být vyloženě špatná).

Příklady: Království české, České království, Dánské království

Pozor: u spojení, které zpravidla obsahují slovo „říše“ je možno psát jak velká, tak malá písmena: velkomoravská říše, Velkomoravská říše, Francká říše, francká říše.

Orgány státní správy a významné instituce

Jedná-li se o oficiální označení instituce, je žádoucí v těchto případech psát velké písmeno.

Příklad: Senát, Poslanecká sněmovna, Parlament ČR, Velvyslanectví Slovenské republiky, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a rozvoje, Nejvyšší soud ČR, Armáda ČR, Policie ČR, Základní škola Horymírova, Masarykova univerzita, Vysoká škola ekonomická, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Lékárny, hotely, restaurační zařízení

Také v této podskupině při psaní velkých a malých písmen často chybujeme. U označení zařízení (restaurace, lékárna, hotel) je doporučeno psát malé písmeno. Naopak u názvů hotelů, restaurací a dalších zařízení píšeme písmeno velké. Je-li název zařízení víceslovný, držíme se pravidel pro psaní názvů ulic apod.

Příklady: restaurace Praha, lékárna Zámek, kemp Hvězda, koupaliště Vřesina, hostinec U Madony, restaurace U Lípy, hotel U Věže

Kde dále napíšeme velké písmeno?

Příslušníci rodů a národů: Habsburkové, Novákovi, Přemyslovci, Češi, Američan, Ostravan, Rom, Nor, Západoevropan, Peruánec

Náboženské a mytologické postavy: Hospodin, Alláh, Zeus, Duch svatý, Panna Marie

Názvy sportovních klubů: Bílí tygři, Tučňáci

Jména zvířat a pohádkových nebo jiných hrdinů: tyranosaurus Rex, pes Lassie, kůň Železník, víla Amálka, kačer Donald, medvídek Pú, Červená karkulka

Názvy planet a vesmírných těles: Slunce, Měsíc, Mars

Další výjimky: Vánoce, Velikonoce, Eskymák

Končíme, zavíráme!

Věřím, že dnešní nepříliš stručná lekce bude vyžadovat nějaký ten čas ke vstřebání. Kromě výše uvedených pravidel existuje také spousta dalších problematických slov nebo skupin, se kterými si při psaní nemusíte vědět příliš rady. Skvělou pomůckou a zároveň rádcem vám může být Internetová jazyková příručka pracovníků Ústavu pro jazyk Český AV ČR, v. v. i. nebo již výše zmíněná Pravidla českého pravopisu. Zda jste problematice porozuměli, si můžete ověřit v některém z testů uveřejněných na těchto stránkách.

A opět jeden citát na závěr:

Nejdříve je třeba se naučit tomu, o čem píšeš, potom je třeba se naučit psát.
Na jedno i druhé padne celý život.

Ernest Hemingway

Nejčastější chyby při psaní

Stáhněte si seznam nejčastějších chyb při psaní a vylepšete tak svůj copywriting.

Sdílejte:

0 komentářů k zobrazení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back To Top