Úskalí vyjmenovaných slov aneb být, či (ne)bít?

Jedna úsměvná dětská definice praví: Vyjmenovaná slova jsou slova, která musíme vyjmenovat, abychom si vzpomněli, jestli se v nich píše i, nebo y. Pamatovat si je úplně všechna po celý život už ale tak úsměvné není, proto se i v textech dospělých lidí občas setkáme s hrubkou. Tento článek vám ukáže nejčastější chyby a třeba vám pomůže se jich jednou provždy vyvarovat.

Slovo být nám dokáže pěkně zavařit

Slovo být ve významu existovat se píše s ý, pokud jde o mlácení, píšeme í. 

• být (vyskytovat se někde) x bít (tlouci někoho/něco)
  • Za hodinu musím být na nádraží.
  • Nesmíš bít ostatní děti.

Je jasné, že slova příbuzná se píšou se stejným ý/í, někdy je však těžké si příbuznost uvědomit. Slova příbuzná k být vyjadřují, že někdo něco získal či ztratil, případně vykonal, něco se objevilo nebo naopak zmizelo, někdo někde zůstal nebo něco zůstává.

• nabýt (dědictví, bohatství, znalosti…) = získat
  • Znalosti nabyté díky SEO kurzu mohl ihned uplatnit.
• zbýt (poslední) = zůstat
  • Zbylé sladkosti si spravedlivě rozdělili.
• odbýt (prosbu, práci) = provést, vykonat
  • Je velmi spolehlivý a své úkoly neodbývá. 
• přibýt (do počtu) = objevit se, přidat, zvýšit množství
  • Mezi naše případové studie právě přibyla další.

U některých slov příbuzných s bít si lze snadno představit tlukot nebo údery a měkké í se nám pak dosazuje snadno.

• zbít někoho= ublížit mu
  • Všechno mě bolí, jsem jako zbitý pes. 
• odbít (míček, hodiny) = bouchnout, uštědřit ránu
  • Právě odbilo poledne.
• přibít = připevnit něco někam, k něčemu
  • Přibij mi sem tu novou poličku.

Oříšek ale může být slůvko nabít (telefon, zbraň), protože si řekneme, že telefon získal energii, zbraň získala náboje. Můžeme si pomoci představou, že tyto věci (energie, náboje) byly do předmětů (telefon, zbraň) vtlačeny. Když je něco plné, říkáme, že je to „natřískané“, a přesně to nám také může pomoci. Telefon, zbraň nebo třeba program jsou vždycky nabité (plné, natřískané).

Další „špek“ je slovo dobýt/dobít. Ve větě „Potřebuji si dobít telefon“ už teď nezaváháte. Ale co když se vojáci snaží dobýt město? Určitě při tom dochází k mlácení a úderům, takže se vám možná chce použít měkké í. Jde ale o snahu něco získat pro sebe, takže jen a pouze dobýt.

Další chytáky, špeky a problémová slůvka

Hned úplně první ze všech vyjmenovaných slov nám dokáže pěkně zamotat hlavu, že? A co takhle slovo mýt/mít? A tak bychom mohli pokračovat směle dál. Jaké jsou mezi jednotlivými slovy rozdíly a jaké i/y použít? Čtěte dále a doveďte svůj písemný projev k dokonalosti:

• bydlo (dobré bydlo = zázemí) x bidlo (bidýlko pro papouška, bidlo pro slepici v kurníku)
• líčený (vyprávěný, namalovaný) x lýčený (vyrobený z lýka)
• lyže (sportovní vybavení) x líže (kočka líže mléko z misky)
• my (všichni dohromady, 1. pád množného čísla) x mi (3. pád jednotného čísla: Podej mi peněženku)
• mýt (umývat) x mít (vlastnit)
• míval (něco někdy vlastnil) x mýval (zvíře)
• rozdmýchat (oheň, vášeň) x rozmíchat (upravit mícháním)
• opilovat (pilníkem) x opylovat (přenášet pyl z květiny na květinu)
• pyl (samčí pohlavní buňky rostlin) x pil (vodu ze džbánu)
• slepýš (had) x slepíš (spojit něco dohromady: Kdy slepíš tu roztrženou knihu?)
• sýrová (vyrobená ze sýru) x sírová (kyselina, sloučenina síry) x syrová (tepelně neupravená)
• sypat (ptákům zrníčka, mouku do mísy) x sípat (ztěžka dýchat)
• viděl (na vlastní oči) x vyděl (matematická operace, rozkazovací způsob slovesa dělit)
• výt (hlasitý projev psa nebo vlka) x vít (vyrábět věnec)
• výr (pták) x vír (vzdušný, vodní)
• vysel (vysévat na zahradě rajčata nebo papriky) x visel (viset z výšky)
• výš (nahoru: Vylezl výš než já.) x víš (vědět: Víš, kdo všechno dnes přijde?)
• výška (od slova vysoký) x vížka (malá věžička)
• výskat (radostí, vydávat zvuk) x vískat (probírat se někomu ve vlasech)

Problémové je také slovíčko mlít, protože hodně lidí si myslí, že jde o slovo příbuzné ke slovu mlýn. Není tomu tak a musíme si zapamatovat, že aby ve mlýně bylo co mlít, musí být dostatek obilí.

Stejně tak slovo zívat není příbuzné se slovem nazývat. Nepříjemný projev únavy, ospalosti či znuděnosti píšeme vždy s měkkým í.

Opravdová lahůdka pak jsou slova brzy a brzičko. Obě sice vyjadřují časový údaj a brzičko je odvozeno od brzy, ale koncové -y je zde nahrazeno příponou -ičko.

A víte, jaký je rozdíl mezi lyžemi a ližinami? Lyže jsou sportovní náčiní a součást vyjmenovaných slov po L. Ližiny jsou nosné trámky, případně části přistávacího podvozku vrtulníků a s lyžemi nemají z češtinářského hlediska nic společného. Ližina je výraz spjatý se slovesem ležet, odvozený od slova líha (to, na čem něco leží), proto se píše s měkkým i.

Naby(i)li jste dnes znalosti?

Alfou i omegou každého zkušeného copywritera, ale i „obyčejného pisálka“ by měla být perfektní znalost pravopisu. Jak jste na tom s vyjmenovanými slovy a největšími chytáky s nimi spojenými, si můžete ověřit v našem testu. Výsledky si pak zkontrolujte pod článkem.

Trpaslíci celé dny zvolte…dobývalidobívali drahé kameny.
Věř zvolte…mimy , drží jako zvolte…přibitápřibytá.
Naši prosbu zvolte…odbylodbil mávnutím ruky a zvolte…mimy odešli s nepořízenou.
Abychom s sebou mohli vzít zvolte…liželyže , budeme muset na auto dát zvolte…lyžinyližiny a box.
Zvolte…VyselVisel na zvolte…lýčenémlíčeném provazu.
Zvolte…LíčilLýčil nám, co všechno na záhonek zvolte…viselvysel.

Výsledky testu: dobývali, mi, přibitá, odbyl, my, lyže, ližiny, visel, lýčeném, líčil, vysel

Článek byl aktualizován ke dni 3. 6. 2024. Původní článek vyšel 29. 8. 2013 a byl publikovaný Vendulou Vrablovou.