Ivan Sárközi již 8 let úspěšně bloguje. V rozhovoru radí, jak vydržet a kde hledat inspiraci.

Obsahem následujícího článku je rozhovor s Ivanem Sárközim, autorem blogu 404m.com. Ivan se blogování věnuje již osm dlouhých let, proto je právě on tím pravým, kdo by mohl inspirovat každého, kdo uvažuje o založení osobního nebo firemního blogu. V rozhovoru s Josefem Řezníčkem se rozpovídal o tom, co ho na blogování baví a proč a jak to dělá. Přidal zároveň i spoustu doporučení, která využije každý začínající i pokročilý bloger…

Bloguješ už od roku 2008, to je dlouhá doba. Většina blogů po pár letech skončí. Co tě motivuje stále pokračovat?

Dost se to střídá. Někdy si tím třídím myšlenky, jindy se prostě jen chci podělit o zajímavosti, na které jsem narazil. Když nenapíšu článek, tak pro mě den není úplný a mám pocit, že jsem na něco důležitého zapomněl. Dříve byl 404m.com hodně spojený s diskuzním fórem Webtrh, takže jsem psal v podstatě „na zakázku“. Každé složitější téma bylo výzva. Dohledat informace, zpracovat je a analyzovat. Výsledný článek jsem doplnil o vlastní názor a měl jsem z toho prostě dobrý pocit. Chce to vždycky mít nějakou komunitu, pro kterou máte psát. Když pak lidé na články odkazují, motivuje vás to psát dál. Tím se dají překonat období, kdy to spousta lidí zabalí.

Jaké máš cíle, kterých chceš s blogem 404m.com dosáhnout? Jak bude tvůj blog vypadat za 10 let?

U 404m.com žádné cíle nejsou. Píšu to spíš pro zábavu. Ale jak jsem zmínil; jestli najdu nějakou zajímavou komunitu, pro kterou psát, tak není problém zvýšit počet článků vydaných za den nebo způsob psaní. Lehká změna zaměření by mi také nevadila. A jak bude vypadat 404m.com za 10 let? No budu muset udělat něco s tím ohromným množstvím článků. Už teď jediný, kdo něco dokáže na 404m.com najít, je Google. Dokonce i já sám jej používám, když na 404m.com něco hledám.

Máš nějaký nápad, jak budeš organizaci a přehlednost mnoha článků řešit? Máš jich publikováno opravdu hodně. Plánuješ třeba nějaké upravovat, vylepšovat do budoucna, nebo mazat, slučovat apod.?

Přiznám se, že nějakou ucelenou vizi nemám. Je tam pár textů, které by si rozhodně zasloužily nějak dlouhodobě udržovat, jiné by zase bylo vhodné naopak smazat. Detailně projít a vyhodnotit přes 3 200 článků je ale na dlouho. U nových projektů už články, které mohou posloužit podobně jako hesla na Wikipedii, označuji. Pomocí pluginů pak na ně z dalších článků automaticky odkazuji (obdobně jako na Wikipedii). Jednak se to hodí pro čtenáře, kteří se chtějí dozvědět víc informací, a také se to nadmíru líbí vyhledávačům.

Jak vymýšlíš nápady na články? Téměř každý den publikuješ nový příspěvek, což je obdivuhodné. Jaké různé způsoby využíváš pro generování témat? Jak fungují?

Za ty roky se hodně změnily způsoby, jak hledat inspiraci. Původně mi stačil Webtrh. Chvilku velmi dobře fungoval Facebook, než jej objevili BFU. V současné době už je spíše náhoda, když na nich najdu téma ke zpracování článku.

Momentálně používám feedly.com, kde mám desítky RSS zdrojů velkých magazínů. Hledám tam jak témata specializovaná na 404m.com (domény, SEO), tak i obecná (IT, podnikání). Dále jsou to tematicky úzce zaměřené blogy. Určitě doporučuji Twitter, musíte na něm ale sledovat ty správné lidi. Získáte tím nejen rychlý agregátor uživatelsky tříděných zpráv, ale také sledování lidí pracujících pro Google/Seznam, vám umožní být první, kdo o něčem napíše.

Záleží ale, co píšete. Každý zdroj se hodí pro něco jiného. Někdy stačí přeložit anglický článek a doplnit k němu informace, které už máte. Jindy tvoříte návod krok za krokem. Nepodceňujte ani reportáže z konferencí, srazů nebo exkurzí. Pokud se vám to nadšení anebo i špatný dojem podaří přenést do textu, je to pro čtenáře velice poutavé. Mohou být přímo u toho.

Jak postupuješ při psaní článku? Máš nějaký speciální postup? Kdy vymýšlíš nadpis? Děláš si osnovu před napsáním článku, nebo napíšeš článek jedním dechem? Ihned ho publikuješ, nebo necháš odležet a čteš si ho po sobě s časovým odstupem?

Většinu článků píšu jedním dechem a moc nad tím nepřemýšlím. Po publikování pak opravuji chyby. Když píšu návod, tak si většinou rozepíšu nadpisy a k nim pak píšu texty. Je to důležité, abych něco nezapomněl. U složitějších témat si článek připravuji v hlavě i několik dnů. Někdy asistuje i papír a tužka.

Jak dlouho ti u návodů a složitějších článků zabere příprava osnovy a promýšlení struktury, než do ní doplníš texty? Děláš to najednou, nebo si necháváš odstup a vrhneš se pak na texty do připravené osnovy s čistou hlavou?

Většinou je to na několik dnů (2 – 3), záleží, kolik mám času na relaxaci. Ty nejlepší věci vymyslím a v hlavě dotvořím, když si jdu zaběhat. Prostě někde mimo počítač. Někdy také článek, když ho píšu, přeroste v něco víc. Pak se zastavím. Dopíšu do něj poznámky pro mé budoucí Já a uložím koncept. Vždy věnuji myšlence čas i mimo počítač. Rozhodně ale nikdy nenechávám ležet tu myšlenku moc dlouho. Pak už bych se k ní nevrátil. 5 dní už je hranice.

Na tvém blogu se nevyskytují ani tvoje podcasty, ani videa. Proč je neděláš? Zkoušel jsi to, jaké to mělo výsledky?

Obojí z vlastní zkušenosti považuji za ztrátu času. Většinou se setkám za den s tolika informacemi, že je ani všechny nepřečtu. Potřebuji text rychle proletět a dostat se k tomu důležitému. V dnešní době se všechno vyplňuje „vatou“, aby byl text delší, popřípadě je nutné shrnout předchozí události a informace pro nováčky. Toto se týká běžných novinových článků, samozřejmě jsou texty, které vyžadují postupné čtení (dokumenty, reportáže), popřípadě takové, které si chce člověk vychutnat.

Při blogování máš ještě jiné zaměstnání. Jak si zvládneš zorganizovat čas, aby sis vždy našel chvíli na napsání příspěvku? Máš na to nějaký systém, používáš nějaký program?

Snažím se čas využívat efektivně. Když jedu autobusem, můžu vymyslet témata pro články – napsat je pak už není problém. Využívám všechny příležitosti k tomu, abych si mohl nafotit tematické fotky k různým článkům. Když je to nutné, tak čas získávám na úkor spánku. (smích)

Co se týká programů, tak jsem jednu dobu používal Trello. Jenomže poté, co jsem si udělal k „To do list“ ještě „Primární To do list“ a za pár dnů „Dnešní To do list“, pochopil jsem, že tudy cesta nevede.

Snažím se rozdělit si volný čas do bloků a v těchto řešit naráz nějaké úkoly. Například odpovědět na co nejvíce emailů, naházet nové články na sociální sítě a bookmark sites (Linkuj, vybrali.sme.sk), aktualizovat weby na WordPress, zaplatit faktury atd. Ono když se to nakupí, člověk z toho má špatný pocit, ale když se to naučíte všechno v jednom bloku udělat naráz, tak to jde celkem rychle. Musí se jen vypnout telefon, nereagovat na žádné podněty a věnovat se jen úkonům v rámci bloku.

Práce v blocích je super tip. To znamená, že když píšeš článek, tak si vypneš telefon? Co dalšího děláš, aby tě nic nevyrušovalo?

Většinu textů dokážu psát i s přerušením, popřípadě v rušivém prostředí. Když nám třeba rekonstruovali panelák, tak jsem psal i při velkém hluku. Stačilo nasadit sluchátka a jel jsem. Na druhou stranu pak bylo třeba více relaxace. Není to vždy jen o zvyku, chce se to naučit se soustředit. Pomáhají i různé psychologické vychytávky. Například já jsem si zvykl, že když si dám kávu, jdu něco psát. Pokaždé, když pak tuto kávu piju, tak mám nutkání psát.

Problém nastává u textů, kde je kladen důraz na detaily. Někdy musíte provést postupně čtenáře přes celý text a on si to ani nesmí uvědomit. Například když pracujete s naštvaným čtenářem a chcete jej uklidnit, anebo naopak pokud chcete nezaujatého čtenáře rozrušit. Tam je třeba si hlídat hodně věcí (slovosled, délku vět, používání záporu, citace, přímo oslovovat čtenáře atd.). Hlavně se musí psát opravdu plynule. Jakmile od textu odejdu a vrátím se, tak se do toho dostávám pomalu. Musím se znovu “naladit”. U tohoto psaní je mobil vypnutý, mám otevřené jen jedno okno prohlížeče, někdy zatažené žaluzie, hraje mi jedna konkrétní písnička pořád dokola (i hodiny). Hlavně nesmí být nikdo v okolí. Často takové texty píšu po nocích.

Připravuješ články dopředu, vytváříš je nárazově, nebo jeden po druhém těsně před publikací? Jaká metoda se ti nejvíce osvědčila? Používáš nějaký publikační kalendář?

U 404m.com je to různé. Někdy si najdu čas ráno, jindy přes oběd a občas než jdu spát. Výjimkou jsou články „Vaše .cz domény na prodej“, které publikuji první pátek v měsíci – tam postupuji podle šablony – a pak „Přehled prodaných .cz domén za posledních 7 dnů“. U přehledu je nutné stáhnout ze serverů nahromaděná data a ručně je zpracovat. Snažím se to vždy stihnout v neděli, protože na tento přehled čeká celkem dost lidí a nikdo nic podobného nedělá.

Pak mám PBN (private blog network). Každý blog v síti musí publikovat 1 článek za týden. Tam si píšu články dopředu a nechávám je publikovat v určitý den a hodinu. Záznamy si vedu v Open Office Calc (něco jako Excel zdarma). Přesně v evidenci vidím, na kolik týdnů dopředu jsou články napsané.

Co bys poradil začátečníkům, kteří s psaním článků na svoje stránky začínají, čeho je dobré se vyvarovat? S čím jsi měl na začátku problém ty a co ti pomohlo? Vyvstaly naopak problémy později, například po několika letech blogování? Jak jsi je vyřešil?

Určitě doporučuji pro osobní blog zbytečně neřešit kosmetické věci. Pokud budete týden vybírat doménu nebo šablonu, tak skončíte dřív, než jste vůbec začali. Je dobré rychle se do toho pustit a vyždímat z nadšení, co jen jde. Důležitá je i komunita. Můžete psát jen tak sami pro sebe, ale není to ono. Než se nějaká komunita kolem vašeho blogu vytvoří, už na to nemusíte mít chuť. Já jsem měl výhodu Webtrhu, kde jsem získal také první čtenáře. Komunitu ale nemusíte hledat jen na diskuzním fóru. Dobré jsou i skupiny na Facebooku, pro které můžete psát.

Většina problémů je spojena s technickou stránkou. Pokud si s ní nejste jisti, je lepší založit si blog na subdoméně wordpress.com a neřešit technické věci, než si koupit hosting a nainstalovat WordPress. Rozbitý anebo  hacknutý web často znamená konec. 404m.com jsem dvakrát musel stěhovat a nebylo to nic příjemného.

Dalším problémem je komunita kolem blogu. Ne každému se články budou líbit, navíc trollové jsou přitahováni webmastery, kteří na ně nemají nervy. Ze začátku mě spousta věcí mrzela, ale pak jsem si řekl, že demokracie v tomto případě prostě nefunguje. Zavedl jsem schvalování každého komentáře, takže ubylo negativních narážek. Následně jsem začal mazat jakékoliv náznaky útoků mezi diskutujícími. Opravdu není nic horšího, než když se vám na blogu začnou lidi dohadovat. Pokud má někdo snahu se k něčemu sáhodlouze vyjádřit, napište mu email a nabídněte krátký rozhovor. Pokud za to argumenty budou stát, mile vás překvapí, kolik z toho bude sdílení.

Po letech blogování spíše řešíte technické věci jako odstraňování odkazů na neexistující články, kde teď je ke stažení malware, popřípadě nevhodné komentáře, za které už se uživatel po letech stydí. (smích)

Všechno je třeba řešit s chladnou hlavou. Pokud se vyskytne komplikovanější problém, vše si sepište a řešte postupně.

Můžeš ještě zmínit doporučení i pro firemní blog – třeba pro malé firmy, které s blogováním začínají?

Na firemních blozích je to podobné, i když jednu speciální radu bych přeci jen měl. Je strašně těžké přesvědčit někoho povolaného, aby napsal příspěvek. Přeci jen blog píše pořád jen obchodní oddělení, ale občas to chce nějaký článek od odborníka přímo z firmy, nebo dokonce z vedení. Odborné články a texty od vedení jsou mezi čtenáři ty nejžádanější.

Já to řešil tak, že jsem lidem psal e-maily, ať mi danou problematiku (téma potenciálního příspěvku) vysvětlí. Většinou získáte dostatek podkladů pro kvalitní článek, někdy je to i na samotný blogpost. Stačí doplnit o pár obrázků z terénu a je to. Vedení společnosti je v tomto ještě lepší, protože na emaily a otázky v nich odpovídá každý den a bere to jako svou práci. Udělejte s nimi rozhovor na určité téma. Pošlete otázky, oni pošlou odpověď. Trochu to užehlete a máte krásný rozhovor s vedením. Tohle můžete opakovat pravidelně. Za pár měsíců už se vás budou ptát, kdy jim zase pár otázek pošlete. Nezapomeňte, že rozhovor se dá udělat naprosto s každým!

Jinak co se týká komentářů u firemních blogů, opravdu to zvažte. Obecně vychází lépe je prostě úplně odstranit a nechat vždy jen text, že případné dotazy a komentáře mohou čtenáři zasílat na email.

Za roky publikování se okolo tvého blogu vytvořila silná a aktivní komunita, která ke článkům často přidává komentáře a sdílí příspěvky. Máš nějaký návod pro ostatní, kteří s blogem začínají, jak toho dosáhnout? Co jsi udělal ty? Jak blog propaguješ?

404m.com moc nepropaguji. I když teď jsem se stal mediálním partnerem ESV16, což mě bavilo. Obecně články dávám na Twitter a Facebook. Občas zkusím linkuj.cz a vybrali.sme.sk. Když zavítám na Webtrh a vidím, že by nějaký můj článek mohl tazateli pomoci, přidám nějaké shrnutí a odkaz. Z dalších blogů ale vím, že to chce „cpát“ odkazy na články, kam to jen jde, aktivně diskutovat a komentovat. Pokud budete všude plní energie, lidé budou zvědaví, co jste zač, a odpověď pak budou hledat na vašem blogu.

Jak může česká firma, která začala blogovat, propagovat svůj obsah, aby se dostal k těm správným příjemcům? Co může převzít z tvojí propagace vlastního obsahu?

Pokud má kvalitní obsah na blogu, který není jen levné PR a reklama, určitě bych začal přes sociální sítě. Tam může využít i placenou inzerci. Pokud umí produkovat i zajímavá data nebo know-how, které by mohlo zajímat další blogery, není problém je oslovit. Chce to dobře poskládat tiskovou zprávu a jako odkaz na zdroj dát blog. Mimochodem, pokud si najde firma ty správné tematické blogery a pozve je na exkurzi, může to být celkem dobrý krok k té pravé cílovce.

Na svém blogu nezískáváš aktivně e-mailové kontakty na čtenáře, ani je neoslovuješ s novým obsahem přes e-mail. Proč to neděláš, co tě k tomu vede? Plánuješ něco podobného vyzkoušet?

Ačkoliv je náplní mé práce i připravovat měsíční newsletter pro desítky tisíc lidí, za poslední asi rok sběru kontaktů jsem nebyl schopný poskládat jediný vlastní newsletter pro čtenáře svého blogu. Moc se za to stydím…

Sám jsi blogerem a určitě ti čas od času chodí nabídky na spolupráci, k propagaci různých služeb či produktů. Jak se k takovým nabídkám stavíš? Podle čeho se rozhoduješ, jestli budeš spolupracovat, a kdy odmítáš?

Obecně nabídek chodí celkem dost. Stačí, když vyvěsíte prázdnou reklamní plochu. Důležité je myslet na čtenáře, aby reklama neměla negativní vliv na čtení obsahu. Určitě je dobré vyhnout se blikání, dlouhému načítání a nevhodným obrázkům (nejen pro dospělé, ale i těm, které způsobují fobie – například pavouk/pavučina).

Mimo reklamní plochy budete nejčastěji dotázáni na prodej odkazu z článku a reklamní články. Co se týká prodeje odkazů z článku, je to čistě na vás. Já osobně prodávám odkazy jen pod články jako reklamu. Pokud se vám zdá cena dobrá a obsah, kam vede odkaz, za to stojí, můžete na takovou spolupráci kývnout. U reklamních článků si dávejte pozor, abyste pod nimi nebyli podepsáni, označujte je jako reklamní články a vždy zakažte diskuze. Je dobré si přímo domluvit, že se jedná o finální verzi článku a dále už se nebude upravovat.

Nejlepší nabídky jsou obecně blogerem psané recenze. To je však otázka mnoha hodin, takže by tomu měla odpovídat i cena. Samozřejmě pod recenzi se už musíte podepsat.

Já se rozhoduji podle toho, zda bude reklama plnit účel – zvláště u reklamních článků. Pokud je to tematicky mimo, tak to protistraně sdělím. Cena je většinou druhořadá. Můžete trvat na tom, že reklamní článek musí obsahovat nějaké know-how, a když si s tím inzerent opravdu vyhraje, máte „článek zdarma“.

Jak může česká firma, která na internetu začíná, spolupracovat s blogery ve svém oboru? Jak by k nim měla přistupovat, co by měla nabídnout?

S tímto velkou zkušenost nemám. Spolupracoval jsem sice s několika firmami, ale vždy to bylo ve stylu „dáme vám peníze a vy nám reklamu plus jednou za čas nějaký reklamní článek“. Největší benefit, který může firma z blogera mít, je jeho vlastní názor na její produkty. Proto je dobré ho oslovit, jestli by nenapsal na jejich produkty či služby recenzi. Při dlouhodobější spolupráci si umím představit, že jej bude zásobovat i reklamními předměty, které rozdá čtenářům, anebo službami/produkty jako výhru v soutěži.

Jak by tedy spolupráce podle tebe měla vypadat? S čím by měla protistrana přijít, jak k věci přistupovat, aby vedla k oboustranné spokojenosti a aby to mělo také efekt pro inzerenta? Klidně demonstruj na nějakém příkladu.

Určitě je dobré oslovit blogera přímo, ideálně na e-mail, a vyhnout se komunikaci přes komentáře. Jednak je spousta blogerů, kteří jim nevěnují patřičnou pozornost, a hlavně se s komentáři zachází trochu jinak. Na komentáře se v textu odpovídá všem. Nabídka spolupráce by měla být co možná nejvíce osobní a zároveň konkrétní. Napište, co chcete a co za to nabízíte. Pokud nevíte, co by vám bloger mohl nabídnout, napište mu to přímo. („Líbí se nám váš blog a rádi bychom navázali nějakou zajímavou spolupráci. Můžeme vám nabídnout například naše zboží na otestování nebo vás pozvat na exkurzi. Zkuste navrhnout, co by se vám líbilo, popřípadě jaká forma spolupráce by vám vyhovovala.“) Chce to vzbudit u blogera zájem a zvědavost. Třeba navrhne něco, co by vás ani ve snu nenapadlo. Většina blogerů píše, protože je to baví, proto si také najdou čas na diskuzi o středu jejich zájmu. Ten zbytek na tom vydělává peníze a pošle vám ceník.

A efekt pro inzerenta? Pokud chcete honit čísla, budete téměř vždy zklamaní, podobně jako z reklamních článků na velkých webech. Bloger je nástrojem pro PR. Napíše o vás hezkou recenzi, popostrčí vaši značku v komunitě a při dlouhodobější spolupráci se může stát i vaším mluvčím, který vás obhájí v diskuzích. Je z oborou, takže zná jak vaše produkty, tak i ty konkurenční. Zatímco vy se moc do diskuze o konkurenci pouštět nechcete, on si brát servítky nebude. Mít někoho, kdo bude sledovat vaši prezentaci na sociálních sítích a odpovídat rychleji než vaše obchodní oddělení, je k nezaplacení. No a mít jich několik? Snadno ušlapou všechny kritiky, ještě než se rozjede debata. To samé platí o diskuzních fórech. Mít dobré jméno u blogsféry se vyplatí.

Většina blogerů bude ráda za obousměrnou spolupráci, třeba takovou, kdy se jim rozhodnete poskytovat informace, rozhovory a zákulisní informace. I když se nedohodnete na spolupráci, vůbec to tím nekončí. S blogery můžete průběžně komunikovat a tyto informace jim poskytovat pro jejich čtenáře.

Děkuji za tvůj čas a ochotu podělit se s našimi čtenáři o své zkušenosti s blogováním!