„Pište mi tam ty mezery!“ aneb kam se hodí mezerník a kam ne?

Že není na psaní mezer nic těžkého? Zajisté. Stačí zmáčknout jednu klávesu a o mezeru máte postaráno. Vše ale není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Při pročítání nejrůznějších internetových diskuzních příspěvků, tiskových zpráv a mnohdy i oficiálních prohlášení můžeme na problém typu „nesprávně napsaná nebo ignorovaná mezera“ narazit poměrně často.

Ačkoli nejnovější verze textových editorů (chcete-li textových procesorů) již na hrubky spojené s nesprávným nebo nadbytečným používáním mezer upozorňují (nejčastěji zeleným podtržením), přesto mnoho pisatelů, blogerů a dalších autorů textu tuto problematiku stále jaksi ignoruje. Proč není psaní mezer zažité a proč v něm stále chybujeme? Na tyto otázky vám zřejmě odpovědi nedám. Poodhalit vám však alespoň částečně mohu tajemství, které dopodrobna zkoumá věda s názvem typografie.

Typografie aneb jedno slovo, více významů

Na vědu nesoucí název typografie můžeme nahlížet hned z několika různých úhlů pohledů.  Některé definice hovoří o vědě zkoumající techniku tisku, někde se můžeme dočíst, že se jedná o nauku, jejímž primárním cílem je pochopení správného rozmístění textových elementů na stránce. Pro naši potřebu budeme vycházet z druhé zmíněné definice, která ve své podstatě zahrnuje také problematiku psaní mezer.

Dějiny typografie se pochopitelně začínají psát již v roce 1448. Pokud pátráte v paměti a nejste sto si vybavit, jaký že vynález je s tímto rokem spjat, prozradím vám, že se jedná o Gutenbergův knihtisk. Typografie prošla v průběhu dějin několika velkými změnami. Těmi nejzásadnějšími se může pochlubit období rokoka a klasicismu. Novodobá typografie, jak ji známe z dnešních dnů, se však začala formovat až v 90. letech 19. století. Obnova této nauky byla dokonána na začátku 20. století.

Najděte pět rozdílů…

Mezera ve své podstatě zjednodušuje četbu textu. A je úplně jedno, zda se jedná o text v tištěné či elektronické formě. Jen si zkuste přečíst následující řádky:

Laik tvrdí:„na psaní mezer není vůbec nic složitého.Jde přece“jenom“o jednu klávesu,jejíž zmáčknutí nám nezabere více,než několik desetin sec.“

Odborník tvrdí: „Psaní mezer není až tak jednoduché. I když jde „jenom“ o zmáčknutí jedné klávesy, je nutno uvědomit si, kde je její stlačení vhodné a kde naopak nikoli.“

Že se vám četl druhý text snáze? Gratuluji! Pochopili jste význam mezer.

Kam se mezera hodí?

Na stlačení mezerníku byste neměli zapomenout zejména PO čárce, tečce, vykřičníku, otazníku, dvojtečce, středníku… zkrátka všude tam, kde oddělujete jeden celek textu od toho druhého. Speciální problematikou je psaní mezer v číselných útvarech. Při zápisu telefonního čísla je vhodné oddělit mezerou každé tři samostatné číslice např. 777 122 233.

Mezerou oddělujeme také poštovní směrovací čísla PSČ – 700 30. A zapomenout nesmíme ani na mezery, které usnadňují čtení velkých čísel. Čtenář se v textu lépe zorientuje, pokud jsou jednotlivé údaje odděleny mezerou. Nemusí tak složitě pátrat po tom, zda číslo 10000000 vyjadřuje 10, či sto milionů. No jen řekněte, nečte se vám lépe tento zápis 10 000 000?

A s čísly souvisejí také poměry. Dvojtečka, která je psaná uprostřed čísel vyjadřující poměr musí být oddělena z obou stran mezerou. To samé platí také v případě, že se snažíme zapsat matematický příklad nebo měřítko mapy.

Špatně: Moderní televize se mohou pochlubit poměrem stran 16:9 .

Jeho výpočet byl 64:8=6

Meřítko mapy bylo 1:1000

Správně: Moderní televize se mohou pochlubit poměrem stran 16 : 9.

Jeho výpočet byl 64 : 8 = 6

Měřítko mapy bylo 1 : 1000

Problém?!

Zde narážíme na problematiku internetových vyhledávačů, kterési s mezerami mezi čísly zrovna dvakrát nerozumí. V takovém případě se tedy povoluje výjimka psát čísla bez mezer

Kde mezeru v žádném případě nepoužít?

Vyvarujte se psaní mezer PŘED výše uvedenými znaky (tečka, čárka, vykřičník, otazník, středník…) zde se mezera opravdu nehodí. Pozor dávejte také na opakované zmáčknutí klávesy mezerníku. Ani dvě mezery vedle sebe nepůsobí příliš lichotivě – na ty vás textový procesor ale s největší pravděpodobností upozorní (stejně jako v řadě případů na mezeru chybějící).

Nejvíce se však tradičně chybuje v psaní mezery u dvojtečky a u závorek. Uveďme si pro úplnost příklad:

Špatně: Statistiky hovoří jasně : sedmdesát procent autorů textu má problém s používáním mezer ( a v neposlední řadě také závorek ) .

Správně: Statistiky hovoří jasně: sedmdesát procent autorů textu má problém s používáním mezer (a v neposlední řadě také závorek).

A i zde narážíme na číselné údaje. Mezery se nehodí ani pro psaní údajů vyjadřujících skóre utkání (nejedná se o poměr ani o měřítko ani číselný příklad).

Špatně: Baník podlehl Spartě 4 : 3 na zápasy

Správně: Baník podlehl Spartě 4:3 na zápasy

Dost bylo pouček!

Že se vám z těch všech mezer, čárek a dvojteček zamotala hlava? Dejte si pauzu a koukněte na následující video. Pokud jste si zapamatovali alespoň část z výše uvedených pravidel pro psaní mezer, zasloužíte si malou tematickou odměnu 🙂