Základní pravidla pro psaní čárek ve větě jednoduché – znáte je?

Interpunkce ve větě jednoduché je velmi obtížná část pravopisu, která se nedá naučit nazpaměť jako třeba vyjmenovaná slova. Nicméně existuje několik pravidel, která vám psaní usnadní, a vaše texty – marketingové i jiné – pak budou bez chyb. 

Několikanásobný větný člen

Začneme tím nejjednodušším a ve své podstatě také nejlogičtějším. V případě, že není několikanásobný větný člen spojen spojkami a, i, ani, nebo, oddělujeme je vždy čárkou. Na toto jednoduché pravidlo si určitě pamatujete ze školy, proto by vám jeho aplikace neměla dělat sebemenší problémy.

Pokud vám spojení několikanásobný větný člen zní příliš složitě a nevíte přesně, co si pod tím představit, vysvětlení je jednoduché: jde o více slov jednoho druhu, které jsou ve větě na stejné úrovni.

• Byl jsem na dovolené s Andreou, Pavlem, Lenkou a Katkou.
• V příloze najdete vypracovanou marketingovou strategii, předávací protokol a fakturu.

Pravidlo platí i v případě, že před jednotlivými větnými členy je předložka, přídavné jméno nebo jiný slovní druh.

• Šli jsme kolem rybníka, přes louku a skrz les.
• Stůl byl plný šťavnatého ovoce, sladkých zákusků, křehkého pečiva a jiných lahůdek.

Trochu složitější je to u několikanásobného přívlastku, špatně se totiž rozeznává. Můžeme-li mezi jednotlivé členy vložit spojku a, jde o přívlastek několikanásobný a patří mezi ně čárka.

• Poskytli nám užitečné, komplexní informace.
• Přivezou vždy čerstvé, chutné produkty. 

Dvojice souvztažných spojovacích výrazů

Dalším jevem jsou dvojité spojovací výrazy, mezi nimiž je nutné psát čárku. Může jít o stejný výraz, který se ve větě nachází dvakrát: i – i, jednak – jednak, ani – ani, hned – hned apod.

• Nepodceňujte ani texty na sociálních sítích, ani copy obsah e-mailů.
• Poslali jsme vám i smlouvu, i plnou moc.
• Pes divoce pobíhal hned na jednu stranu, hned na druhou.

Pozor ale na použití spojek i, ani samostatně v základním slučovacím poměru. Na rozdíl od výše uvedených příkladů sem čárka nepatří:

• Nepodceňujte texty na sociálních sítích ani copy obsah e-mailů.
• Poslali jsme vám smlouvu i plnou moc.

Psaní čárky platí i pro nestejné, ale ustálené dvojice spojovacích výrazů jak – tak, nejen – ale i, buď – nebo, jakož – i apod.

• Vše zařídí buď naše asistentka, nebo jiný z pracovníků společnosti.
• Využíváme jak e-mailing, tak affiliate marketing.
• Slevu mohou uplatnit studenti, jakož i osoby zdravotně znevýhodněné nebo senioři.

Větné členy v poměru stupňovacím, vylučovacím nebo důsledkovém

Pokud použijeme některý z těchto poměrů (popř. odporovací – záleží na konkrétním znění věty), spojovací výrazy musíme oddělit čárkou.

U stupňovacího poměru druhá část věty stupňuje, zesiluje informaci z první části. Obvyklé spojovací výrazy: i, dokonce, dokonce i, dokonce ani, ba, ba i.

• Nemáme dost počítačů, ba ani kancelářských židlí.
• Venku silně pršelo, dokonce lilo.

U poměru vylučovacího se dvě části věty navzájem vylučují. Obvyklé spojovací výrazy: nebo, anebo, či.

• Nevíme, jestli psát malé v, nebo velké V.
• Budete to chtít řešit písemně, nebo telefonicky?

Pokud druhá část věty vyjadřuje důsledek, dopad nebo vliv části první, pak jde o poměr důsledkový, pro který jsou obvyklé tyto spojovací výrazy: proto, a proto, tudíž, a tudíž, a tak.

• Lhal sám sobě, tudíž i svým nejbližším.
• Toto řešení je nejrychlejší, a proto nejoblíbenější.

U poměru odporovacího si obě části věty vzájemně odporují, obvyklé spojovací výrazy jsou: ale, avšak, však, jenže, jenomže, nýbrž, naopak, nikoli.

• Byl to poměrně velký rodinný dům, nikoli však útulně vybavený.
• Nabídka byla opravdu široká, ale nepřehledná.

Volně připojené výrazy nebo výrazy do věty vložené

Pod tímto si můžeme představit například přívlastek volný, který lze z věty vypustit, aniž by se změnil její smysl. Dále se může jednat o přístavky, vsuvky, oslovení, citoslovce nebo samostatné větné členy či částice. 

• Starý automobil, sloužící několik let, trpce oplakal (přívlastek).
• Josef Řezníček, zakladatel Včeliště, vám vysvětlí základy e-mail marketingu (přístavek).
• Našli ho, tuším, před čtrnácti dny (vsuvka).
• Martine, odnes ten oběd babičce (oslovení).
• Au, ta spodní byla moje (citoslovce)!
• Lenka, ta už bohužel nepřijede (samostatný větný člen).
• Ale že se mi to povedlo, což (částice)?

Výrazy s oslabenou větnou platností

Nevíte, co si pod těmito výrazy představit? Jedná se zejména o slůvka prosím, mimochodem, bohužel, naštěstí, naneštěstí, samozřejmě nebo upřímně řečeno. Pokud uvidíte tato slova oddělená čárkou nebo psaná bez čárky, mějte na paměti, že se jedná se o gramaticky správný jev v obou případech.

• Zašlete nám, prosím, kontakt na vašeho advokáta

stejně jako

• Zašlete nám prosím kontakt na vašeho advokáta.
• Přišla jsi, mimochodem, opravdu velmi pozdě.

stejně jako

• Přišla jsi mimochodem opravdu velmi pozdě.

Nejčastější chyby při psaní čárek ve větě jednoduché

Často dochází k záměně přívlastku několikanásobného a postupně rozvíjejícího. Zatímco v prvním případě se čárka píše, v tom druhé nikoli. A (ne)použití čárky změní význam věty.

• Předložte nám jinou komplexní nabídku.
  • Tato nabídka byla komplexní, ale chceme jinou.
• Předložte nám jinou, komplexní nabídku.
  • Tato nabídka nebyla komplexní, proto chceme jinou.

Další častou chybou je čárka v případě těsného přístavku. Ten z věty nemůžeme jen tak vypustit, změnil by se její význam, proto zde čárku vynecháváme.

• Zaměstnanci uvedení v tomto seznamu dostanou přidáno.
• S klienty neplatícími faktury včas rozvážeme spolupráci.

V neposlední řadě pak chybujeme vkládáním čárky do ustálených spojení, jako např. křížem krážem, horem dolem, rukama nohama, široko daleko apod., a mezi vyjádření přibližnosti: 

• Dej mi ještě dvě tři minuty.
• Stojí to sedmdesát osmdesát korun.

Vyzrajte na interpunkční složitosti

Samozřejmě, že případů, kdy je vhodné psát čárku u vět jednoduchých, je o mnoho víc, než kolik je uvedeno v tomto článku. V drtivé většině je však nutné pochopit samotný význam dané věty. Pokud by vás zajímaly další kategorie výrazů, které oddělujeme čárkou, pak důkladně prozkoumejte internetovou příručku Ústavu pro jazyk český, akademie věd ČR. Do příručky nahlédněte pokaždé, když si nebudete jistí. Objevíte i různé záludnosti, které ve finále mohou vaše stylistické a gramatické schopnosti povznést na královskou úroveň. 

Článek byl aktualizován ke dni 2. 5. 2024. Původní článek vyšel 27. 6. 2014 a byl publikovaný Vendulou Vrablovou.