Svět B2B je plný výzev a konkurence. V tomto rychle se měnícím prostředí je klíčové…

Vás, nebo vás? Problematika psaní velkých a malých písmen
Již několikrát jsem se setkala s otázkou, kde a dle jakých pravidel se při oslovování a užívání zájmenných tvarů píší velká písmena. Celá řada z nás si zajisté ze školy pamatuje slohové práce na téma: „Dopis pro babičku“. Právě někdy v letech, kdy jsme poznávali prvotní tajemství správného pravopisu a české gramatiky, jsme začali používat velká písmena v zájmenných tvarech téměř v každém textu. A to jednoduše proto, že to po nás kantoři zcela striktně vyžadovali.
S tou úctou to příliš nepřehánějme…
Mnozí si však tento „nešvar“ uchovali v paměti až do dnešních dnů. Slůvko nešvar jsem umístila do uvozovek zcela záměrně. V žádném případě se totiž nejedná o neodpustitelnou gramatickou chybu, jako spíše o vyjádření úcty k druhému člověku. Nutno podotknout, že do některých korespondencí a textů se ale zájmenné tvary s velkým písmenem jednoduše nehodí. Pojďme se podívat na nejčastější příklady toho, kdy je tomu právě naopak.
Velké písmeno jako vyjádření úcty a respektu
Jak již bylo výše zmíněno, velké písmo při oslovení a v zájmenných tvarech slouží zejména k tomu, abychom druhému vyjádřili svou úctu, náklonnost a ve své podstatě také respekt. Proto jej používáme zejména ve formální komunikaci s váženým klientem, ale i prarodiči nebo rodiči či dlouholetými přáteli. Pokud použijete malé písmeno, rozhodně se nemusíte strachovat o to, že si to adresát vyloží jako projev neúcty. Podívejme se nyní na několik praktických ukázek.
Velké písmeno při oslovování a v zájmenných tvarech píšeme zejména v těchto případech:
- Ve formálních (obchodních) dopisech jednotlivci i skupině
Např. Vážíme si Vaší náklonnosti a…, Vážený pane Nováku, těšíme se na Vaši návštěvu…, oslovujeme Vás s nabídkou…, Zdraví Vás…
- V dopisech váženým nebo výrazně starším osobám
Např. Milý dědečku, píši Ti…, Vážený pane starosto, dovoluji si Vás oslovit…
- V úředních dopisech
Např. Obracíme se na Vás s prosbou…, Rádi bychom Vás informovali…
- V přáních a dopisech k narozeninám nebo jiným významným událostem
Např. Přejeme Vám hodně zdaru…, K narození dítěte Vám upřímně gratulujeme…, Přeji Ti krásné prožití vánočních svátků…
Malé písmeno při oslovování a v zájmenných tvarech píšeme zejména v těchto případech:
- Máme-li k adresátovi bližší vztah
Např. Ahoj Kamile, posílám ti slunečný pozdrav z dovolené…, Milá maminko, balík od tebe přišel v pořádku…
- V textech určených širokému okruhu čtenářů
Např. Vítáme vás na našich stránkách…, Tato prezentace vám pomůže…
- V reklamních a propagačních textech
Např. Nabízíme vám kvalitní výrobky do domácnosti…, Přicházíme s nabídkou, která vás může posunout…
Jak je to dál?
To, zda se rozhodnete v textu nebo dopisu napsat velké písmeno, záleží z velké části hlavně na vás a na adresátovi, kterého hodláte oslovit. Existuje celá řada dalších textů (např. otevřený dopis, pamflet, klientské karty apod.), pro které neexistují přesně daná pravidla a napsání velkého či malého písmene se nepovažuje za pravopisnou ani stylistickou chybu. Pozor si však dávejte na to, abyste v jedné části textu neoslovovali velkým písmenem a v další části nesklouzli k písmenu malému. V takovém případě se již o chybu jedná.
Např. Oslovujeme Vás s nabídkou, která je nezbytná pro váš další firemní růst.
A na závěr opět jeden praktický a trefný citát:
„Neprojevuj úctu tomu, ke komu ji nemáš.“
z Leydenského Papyru
Milá Vendulko Vráblová, Vaše pojednání o použití velkých písmen při oslovování a zájmenných tvarech považuji za velmi užitečné, neboť kultivovat jazyk a pravopis je velmi třeba. Jen je trochu škoda, že se, vedle pravopisu, také nezamýšlíte nad skutečným nešvarem, kterým je používání frází a zejména floskulí. Sama se jedné takové dopouštíte ve Vašem textu: „Existuje celá řada dalších textů…“ Jak víte, že je ta řada celá? Nestačilo by napsat: „Existuje řada textů…?“ Myslím, že floskule „celá řada“ má s největší pravděpodobností, původ v politice, stejně tak, jako jiná floskule: „v tuto chvíli“. U té prvně zmiňované budí řečník dojem, že má přehled daleko větší, než jen o prosté řadě, ale že problém vidí jaksi v celku. U druhé floskule nejde o nic jiného, než o alibismus. K němu by ale stejně posloužilo slůvko „nyní“. V tuto chvíli budí ale dojem, že řečník opět zvažuje věci jaksi nad časový rámec.
Dobrý den pane Ries. Děkuji za Váš milý a inspirující komentář i věcné upozornění. Budu se snažit Vašich rad držet v budoucích článcích, které pro Vás a ostatní čtenáře připravím.
Oslovování s velkým písmenem není vůbec nešvar, naopak. Oslovujeme li konkrétního člověka Ty/Vy, dáváme tím najevo, mimo jiné, svoji úctu. Na tom není nic nevhodného či staromilského.
Velice zajímavé a poučné, děkuji.