Rychlost načítání webových stránek hraje stále důležitější roli v oblasti optimalizace pro vyhledávače (SEO) i…
Vás, nebo vás? Problematika psaní velkých a malých písmen
Občas se setkáváme s otázkou, dle jakých pravidel se při oslovování a užívání zájmenných tvarů píší velká písmena. Celá řada z nás si ze školy pamatuje slohové práce na téma Dopis pro babičku, ve kterých jsme používali velká písmena v zájmenných tvarech, protože to po nás kantoři striktně vyžadovali. Změnilo se od té doby něco?
V našem průvodci psaním zájmenných tvarů v druhé osobě se dozvíte:
- Proč to nepřehánět s úctou
- Kdy psát velké V a kam se naopak nehodí
- Jak je to s velkými písmeny v marketingové komunikaci
- Čím se řídit a na co nezapomenout
S úctou to příliš nepřehánějme
Mnozí si „nešvar“ psát velké V uchovali v paměti až do dnešních dnů. Slůvko nešvar jsme umístili do uvozovek zcela záměrně, v žádném případě se totiž nejedná o neodpustitelnou pravopisnou chybu, naopak. Dle pravidel českého pravopisu a z nich vycházející Internetové jazykové příručky se „tvary osobních a přivlastňovacích zájmen Vy, Vám, Váš píší jako vyjádření úcty a zdvořilosti v dopise vždy s velkým počátečním písmenem.“
Nutno však podotknout, že tato poučka vznikla v době, kdy:
- jediným způsobem, jak někoho písemně oslovit, byl osobní dopis;
- se dodržovaly jiné zvyklosti a způsoby jednání.
Zatímco svět se mění a s ním i různé zaběhlé postupy, tato poučka zůstala stejná. Problém je, že v současnosti se do některých korespondencí a textů zájmenné tvary s velkým písmenem prostě nehodí. Můžou působit nemoderně, až archaicky. Ale pojďme si to rozebrat podrobněji.
Velké písmeno si vyhraďte pro konkrétní druh korespondence
Jak bylo zmíněno výše, velké písmeno při oslovení a v zájmenných tvarech slouží zejména k tomu, abychom byli zdvořilí a druhému vyjádřili svou úctu, náklonnost a ve své podstatě také respekt.
Zdvořilost je na místě vždy, ale úcta? Můžete mít v úctě někoho, koho vůbec neznáte? Můžete cítit stejný respekt k osobě, o které téměř nic nevíte, jako ke svému dlouholetému příteli? My si troufáme tvrdit, že ne – a právě tady přichází odlišení použitím velkého a malého písmena.
Velké písmeno je proto vhodné použít zejména v písemné komunikaci:
- s úřední, váženou nebo výrazně starší osobou,
- dlouholetým klientem,
- nadřízenými, v závislosti na vztahu i s kolegou,
- prarodiči, rodiči a velmi dobrými přáteli.
Paradox je, že lidi patřící do posledního bodu pravděpodobně znáte nejlépe a zaslouží si tedy velké písmeno nejvíce, zároveň vám ale malé písmeno v korespondenci zcela jistě odpustí.
Dobrým zvykem je použít velké písmeno v přáních k narozeninám nebo jiným významným událostem, nehodí se naopak do textů určených širokému okruhu čtenářů a do reklamních a propagačních textů.
V blahopřáních v jakékoliv formě pište velké písmeno.
E-mailová komunikace jako moderní forma korespondence
Z výše uvedeného vyplývá, že velké písmeno patří do písemné komunikace „jeden na jednoho“. Dnes můžeme (nebo spíše musíme) do této kategorie zahrnout také e-mail. Ale nenechte se zmást souslovím „jeden na jednoho“, nemusí jít pouze o jednu osobu. V pravidlech je výslovně uvedeno: ať píšeme jednotlivci, několika osobám, nebo kolektivu. Může to tedy být kolektiv lidí, který ale dobře znáte a jste s ním v kontaktu.
Příklady e-mailové komunikace s použitím velkých písmen:
- Vážený pane řediteli, reaguji na Váš e-mail… (nadřízený)
- Vážený pane starosto, dovoluji si Vás oslovit… (úřední/vážená osoba)
- Dobrý den, pane Nováku, zasílám Vám slíbené… (dlouhodobý klient)
- Zdravím do Včeliště, chtěl bych Vás poprosit… (tým dlouhodobého klienta, nepíšete konkrétní osobě)
Malé v budete psát v komunikaci s osobou (jana.novakova@firmaxy.cz) nebo kolektivem (info@firmaxy.cz), které neznáte a nemáte k nim (zatím) žádný vztah.
- Dobrý den, dovoluji si vás oslovit s nabídkou…
Tady už se ale dostáváme spíše do vod marketingové komunikace, které se věnujeme v další kapitole.
A pak je tu sektor B2B, kde se velké V v e-mailové korespondenci používá asi nejvíce a tak nějak samozřejmě:
Marketingová komunikace ve znamení malého v
Marketingové texty jsou samostatnou disciplínou, pro kterou zatím nikdo žádnou konkrétní poučku nevytvořil. Patří sem například texty:
- na webových stránkách,
- sociálních sítích,
- billboardech,
- letácích
- nebo v hromadných e-mailech.
Z toho plyne, že jde o texty určené širokému publiku. Nejde o počet čtenářů, ale o to, že je neznáte. Může jít o vaše potenciální zákazníky, ale také nemusí. Z někoho se může vyklubat pořádně problémový klient. Tito čtenáři pro vás sice jsou důležití, ale z marketingového hlediska vyjadřovat úctu velké mase neznámých lidí působí lacině a podbízivě.
Posty na sociálních sítích patří mezi texty, kam patří malé v, a foodora to ví.
Vždycky se vyskytne nějaké „ale“. Ale co když jde o transakční nebo personalizovaný e-mail? Ale co když budu na Facebooku odpovídat na komentář konkrétního fanouška? V takových případech jim klidně věnujte velké V, ale myslete na další, a možná ještě důležitější aspekt marketingové komunikace, a to tonalitu značky.
Ta vychází z vaší cílové skupiny a ze zvoleného archetypu. Cílíte-li například na starší generaci nebo na segment vzdělaných a uznávaných odborníků, velké V použijte v těchto případech:
- reakce na recenze a hodnocení,
- odpovědi na komentáře na sociálních sítích či u blogových článků,
- transakční e-maily,
- e-maily odesílané na základě konkrétní akce uživatele,
- chat v rámci zákaznické podpory.
V článcích, webových popiscích, sociálních postech, newsletterech a dalších podobných textech používejte malé v.
Čím je vaše cílová skupina mladší a tón komunikace odlehčenější, tím spíš můžete velké písmeno hodit za hlavu v jakékoliv komunikaci. Jak už jsme zmiňovali výše, velké V může v těchto případech působit zastarale.
Sociální sítě a e-mailing dávají zabrat
Tyto dva marketingové kanály jsou z hlediska psaní velkých a malých písmen v zájmenných tvarech docela oříšek. Tón komunikace je na sociálních sítích většinou trochu volnější. Je pravda, že jiní lidé se sdružují na Facebooku a jiní na LinkedInu, nicméně my bychom se v každém případě přikláněli k používání malého v.
AirBank používá na sociálních sítích v odpovědích konkrétní osobě malé v, což plně koresponduje s odlehčeným tónem jejich komunikace.
V e-mailovém marketingu je účinným nástrojem personalizace, díky které si i příjemce hromadného newsletteru může připadat jedinečně, ale příjemci těchto zpráv nejsou hloupí. Vědí, že i když jste použili jejich jméno a přizpůsobili nabídku jejich nákupnímu chování, stále jsou jedním z tisíce. V takovém případě na ně velké V může působit neupřímně.
Jiné to je u transakčních e-mailů, opuštěného košíku a podobných automatizací, které se spouští na základě konkrétní akce uživatele. Tam už je to na zvážení, které by se ale mělo odvíjet od – určitě už tušíte – zvoleného tónu komunikace.
Jak sami vidíte, každá značka pojímá použití velkých a malých písmen v rámci e-mailingu jinak.
Řiďte se vlastním rozumem a buďte konzistentní
Existuje celá řada dalších textů, které jsme nezmínili a pro které neexistují přesně daná pravidla (např. otevřený dopis, návody, klientské karty apod.). Napsání velkého či malého písmene se zde ale nepovažuje za pravopisnou ani stylistickou chybu.
To, zda se rozhodnete v textu napsat velké písmeno, záleží z velké části na vaší značce a na adresátovi, kterého hodláte oslovit. V každém případě byste se vy i čtenář měli cítit patřičně.
Pozor si však dávejte na to, abyste v jedné části textu neoslovovali velkým písmenem a v další nesklouzli k písmenu malému. V takovém případě se už o chybu jedná.
- Oslovujeme Vás s nabídkou, která je nezbytná pro váš další firemní růst.
Pravidla pro používání velkých/malých písmen zaneste do vašeho brand manuálu, aby všichni zaměstnanci komunikovali stejně a značka působila konzistentně.
Jak na texty, které nenudí
Stáhněte si ultimátní příručku copywritingu určenou zadavatelům textů i samotným copywriterům. Vyhnete se častým prohřeškům a zjistíte, jak při psaní používat psychologii.
Článek byl aktualizován ke dni 19. 4. 2024. Původní článek vyšel 6. 1. 2014 a byl publikovaný Vendulou Vrablovou.
Milá Vendulko Vráblová, Vaše pojednání o použití velkých písmen při oslovování a zájmenných tvarech považuji za velmi užitečné, neboť kultivovat jazyk a pravopis je velmi třeba. Jen je trochu škoda, že se, vedle pravopisu, také nezamýšlíte nad skutečným nešvarem, kterým je používání frází a zejména floskulí. Sama se jedné takové dopouštíte ve Vašem textu: „Existuje celá řada dalších textů…“ Jak víte, že je ta řada celá? Nestačilo by napsat: „Existuje řada textů…?“ Myslím, že floskule „celá řada“ má s největší pravděpodobností, původ v politice, stejně tak, jako jiná floskule: „v tuto chvíli“. U té prvně zmiňované budí řečník dojem, že má přehled daleko větší, než jen o prosté řadě, ale že problém vidí jaksi v celku. U druhé floskule nejde o nic jiného, než o alibismus. K němu by ale stejně posloužilo slůvko „nyní“. V tuto chvíli budí ale dojem, že řečník opět zvažuje věci jaksi nad časový rámec.
Dobrý den pane Ries. Děkuji za Váš milý a inspirující komentář i věcné upozornění. Budu se snažit Vašich rad držet v budoucích článcích, které pro Vás a ostatní čtenáře připravím.
Oslovování s velkým písmenem není vůbec nešvar, naopak. Oslovujeme li konkrétního člověka Ty/Vy, dáváme tím najevo, mimo jiné, svoji úctu. Na tom není nic nevhodného či staromilského.
Velice zajímavé a poučné, děkuji.