Pomlčka vs. spojovník aneb boj dvou „velikánů“

Často narážím na texty, u kterých jejich autor tak docela nepochopil, jaký je rozdíl mezi spojovníkem a pomlčkou. Anebo tuto problematiku záměrně ignoroval. Pro příležitostného pisálka, ale i celou řadu profesionálních spisovatelů je psaní pomlček a spojovníků takřka španělskou vesnicí. Tajemství těchto dvou magických znaků zná v drtivé většině pouze zkušený korektor. Pokud chcete své psaní posunout na vyšší level, pak nepřestávejte číst následující řádky. Pokusím se vám na nich vysvětlit nebo alespoň lehce nastínit, co to vlastně ten spojovník je, kam se hodí a kde je naopak vhodnější psát pomlčku. Pohodlně se usaďte a nažhavte mozkové závity, protože naše typografická mini lekce právě začíná!

Spojovník aneb seznamte se, prosím

Spojovník (divis, tiret) představuje krátkou vodorovnou čárku, která se do textu „sází“ zásadně bez mezer. Základní, a zpravidla to nejjednodušší pravidlo říká, že spojovník užíváme všude tam, kde chceme vyjádřit těsný významový celek (od toho samotný název znaku). V případě, že nám spojovník vyjde na konec jednoho řádku, musíme jej napsat také na řádek následující.

Kde napíšeme spojovník:

• U některých několikanásobných přídavných jmen

Např. technicko-ekonomický (dovoluje se psát i dohromady jako technickoekonomický), modro-zelený, habsbursko-lotrinská dynastie, labsko-oderský, literárně-hudební, obsahově-významový, analogově-číslicový, česko-anglický

• U těsného spojení podstatných jmen

Např. malíř-lakýrník, ekonom-analytik, programátor-grafik, propan-butan, A-vitamín

Pozor: Pokud je druhý člen hlavním, neboli určujícím, spojovník zde nenapíšeme

• U historických jmen nebo jmen významných osobností

Např. Mendelssohn-Bartholdy, Anna-Marie, Saint-Claire, White-Philips, Otýlie Sklenářová-Malá

• U místních jmen v těsném spojení

Např. Praha-východ, Brno-město, Frýdek-Místek, Rájec-Jestřebí, Ostrava-město

Pozor: Pokud se zde nachází alespoň jedna víceslovná složka, píšeme pomlčku, nikoli spojovník (Praha 6 – Ruzyně, Liberec VII – Horní Růžodol, Karlovy Vary – Drahovice, Brno – Královo Pole)

• U některých přejatých slov

Např. ping-pong, džiu-džitsu, moucha tse-tse, Play-off

• U spojek nebo částic napojených na předchozí slovo

Např. máš-li, chceš-li, budete-li, máme-li, ne-li

Pozor: U slov ačli, čili, neboli, zdali, jestliže… se spojovník nepíše

• U spojení neslovného výrazu se slovem, ke kterému se vztahuje

Např. C-vitamín, alfa-záření, 3-methylpentan, Rh-faktor, °-záření

Pozor: Budeme-li psát záření alfa, vitamín C apod. spojovník zde nemá své místo

Pomlčka aneb na půli cesty k vítězství

To bylo alespoň pár základních pravidel pro psaní spojovníků. Nyní se vrhněme na pomlčku. Pomlčka patří mezi interpunkční znaménka, která naznačují větší přestávku v řeči. Její hlavní funkce je oddělování části projevu, uvozování přímé řeči nebo vyjádření celého čísla při psaní peněžních částek. Pomlčku tedy zásadně píšeme oddělenou z každé strany mezerou.

Kde napíšeme pomlčku:

• Tehdy, když upřesňujeme výraz

Např. Tam je krásně – mám na mysli jih Ázerbájdžánu.

• Místo čárky

Např. Tato kniha – vydaná ještě před válkou – je opravdu úžasná

• Při vyznačení přestávky v řeči

Např. Už toho mám opravdu dost, ty –, Jestli nedáš pokoj, tak – (může být nahrazena i třemi tečkami)

• Při nahrazování přísudku v neslovesných větách

Např. Mladost – radost.

• Při zdůraznění nebo vyjádření pomlky

Např. Přivezl jsem ji tehdy kus domova – jak si přála. Nebezpečí – to je moje druhé jméno. Přišlo to, co všichni očekávali – prodloužení.

• Při oddělení přímé řeči

Např. – Čím se živíte? – Překládám. – To máte říct rovnou, že děláte skladníka!

• U víceslovných názvů míst

Např. rychlostní silnice Frýdek-Místek – Český Těšín – Polsko, trasa Havlíčkův Brod – Pelhřimov, dopravní spojení Brno-Královo Pole – Ostrava-Poruba)

• Pro vyjádření vztahu „versus“

Např. utkání Sparta–Slavia, zápas Polička–Litomyšl, zápas Karlovy Vary–Plzeň

Pozor: Zde neoddělujeme pomlčku z obou stran, spojovník klasicky napíšeme, ale mezery z obou stran následně umažeme (aby nedošlo k záměně s pomlčkou)

• Při výčtech nebo heslovitých výrazech

Např. Prodáváme zlato – šperky – ozdoby

Nic jednoduchého, a to byl teprve začátek

Problematika psaní spojovníků a pomlček je poměrně komplikovaná. Kromě klasických verzí těchto typografických znaků existují také jejich méně časté podoby (nezlomitelná pomlčka, dlouhá pomlčka apod.), které jsou však již onou pomyslnou „vyšší dívčí“. Pro základní orientaci proto doporučuji osvojit si alespoň výše uvedená pravidla, která vás mohou posunout zase o kousek dál. Problematice psaní pomlček a spojovníků se podrobně věnuje také internetová příručka Ústavu pro jazyk český, která vám může  být v případě nejasností nápomocná.